Plošné testování nedává smysl ani finančně, očkujte jen jednou dávkou, vyzývají známí lékaři

LÉKAŘI PROTI TESTOVÁNÍ

Plošné testování nedává smysl ani finančně, očkujte jen jednou dávkou, vyzývají známí lékaři
Domov

Echo24

V okamžiku nízké virové zátěže populace není plošné testování odůvodněné. Tvrdí to skupina dvanácti známých lékařů, která se postavila proti plošným testům na koronavirus. Odborníci navíc navrhují změnu v očkování. Uvádí, že lidé, kteří se z nemoci covid-19 vyléčili, mohou být naočkováni pouze jednou dávkou vakcíny.

Skupina odborníků včetně rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, intenzivisty Martina Balíka nebo kardiochirurga Jana Pirka se tvrdě ohradila proti plošnému testování na koronavirus například ve školách. Podle nich to při nízkém záchytu pozitivních případů nedává smysl organizačně ani finančně.

„Plošné testování ve školách v týdenním průměru zachycuje jen 40 pozitivních žáků (resp. 28 asymptomatických dětí) na 100 tisíc provedených testů,“ uvádí ve společném prohlášení lékaři. „Při ceně jednoho testu 100 korun se náklady na jeden pozitivní výsledek pohybují kolem 250 tisíc korun (při poměru 40 dětí/100 tisíc testů), resp. 350 tisíc korun (při poměru 27 bezpříznakových dětí/100 tisíc testů),“ říkají lékaři.

Dodávají, že i kdyby se testovalo citlivějším PCR testem, záchyt případů by nebyl větší než při testování méně citlivým antigenním testem. Proto lékaři navrhují testovat jen ty, kteří mají klinické příznaky covidu-19 a je u nich podezření na nákazu.

Vyléčené očkovat jen jednou dávkou

Skupina dvanácti lékařů také ve svém prohlášení vyzývá ke změně očkovací strategie. „Stále více odborných studií a publikovaných sdělení dokládá, že očkování jednou dávkou vakcíny u osob, které předtím prodělaly onemocnění covid-19 je plně dostačující a slouží k potřebnému rozvoji imunitní odpovědi,“ stojí v prohlášení. To naznačil v pondělí pro Echo24 také imunolog Vojtěch Thon.

„Je nutné si uvědomit, že mnoho lidí nejen v Česku už se s virem setkalo. Ať už to byli lidé, u nichž se přímo rozvinula nemoc covid-19, nebo lidé, u nichž se příznaky tolik neprojevily a byly virem „pouze“ infikováni. Pokud zde máme tuto situaci, je ve skutečnosti při správně použitých protiepidemických opatřeních otázkou, řekněme 6 – 8 týdnů, se s epidemií na této úrovni účinně vypořádat,“ řekl Thon. „Některým lidem je možné, pokud mají pozitivní protilátky, dát jen jednu dávku vakcíny, která je dávkou podpůrnou,“ řekl pro Echo24 Thon.

Podepsaní pod výzvou

doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D.

prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA

prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc.

prof. MUDr. Pavel Dřevínek. Ph.D.

prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.

MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.

prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.

doc. Mgr. Michal Kulich, Ph.D.

prof. MUDr. Jiří Neuwirth, CSc., MBA

prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc.

MUDr. Jaroslav Svoboda

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Odborníci ve své výzvě napsali, že další dávka vakcíny v současně uplatňovaném dvoudávkovém schématu již nezvyšuje koncentraci látky ani neutralizační vlastnosti protilátek a naopak zvyšuje počty a závažnost vedlejších reakcí na vakcinaci. „Také z naší vlastní imunologické praxe můžeme potvrdit, že diskutovaná situace přesně odpovídá rozvoji imunitní odpovědi, kdy při onemocnění COVID-19 dochází k prvotnímu seznámení s antigeny viru a rozvoji primární imunitní odpovědi, po níž již první dávka vakcíny slouží jako „booster“ a upevní sekundární imunitní odpověď s vysoce afinitními protilátkami,“ uvádí odborníci.

Dodávají, že v Izraeli či v Polsku už s podobnou strategií přišli. Z imunologického hlediska je podle nich tato strategie výhodná a plně odpovídá fungování imunitního systému. „Dalšími výhodami při uplatnění této strategie je výrazné šetření nedostatkových vakcín a také zabránění nežádoucím reakcím, které po druhé dávce vznikají u lidí, kteří nemocí covid-19 prošli a mají tak silnou imunitní odpověď,“ říkají odborníci s tím, že podle nových studií vydrží imunita proti covidu-19 asi 9 až 12 měsíců od prodělání nemoci. Proto by stačilo jednou dávkou očkování očkovat i lidi, kteří nemoc prodělali až devět měsíců dozadu.

„Jsme přesvědčeni o tom, že pokud by toto opatření bylo přijato, pak se podstatně zrychlí proočkování populace, nutné ke zvládnutí pandemie,“ vyzývá Pirk, Balík, Zima nebo třeba psychiatr Cyril Höschl.

Arenberger chce třetí dávku

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger naopak v pondělí uvedl, že za rok až za rok a půl od druhé dávky bude potřeba třetí dávka. S tím kromě zmíněné skupiny zatím nesouhlasí ani imunolog Karel Drbal nebo biochemik Jan Konvalinka. Podle nich je potřeba nasbírat více dat a ministr by neměl o něčem takovém mluvit předčasně (psali jsme zde).

Podle signatářů dopisu má vláda standardní mechanismy řízení epidemie. Hlavní roli v ní má hrát ministr zdravotnictví, hlavní hygienik, případně hlavní epidemiolog za podpory Státního zdravotního ústavu. „Tato standardní struktura a její odborná doporučení a rozhodnutí pro řešení koronavirové krize byly a stále jsou odsouvány na vedlejší kolej,“ uvedli.

Člen skupiny MeSES Jan Kulveit, který se věnuje modelování epidemií na univerzitě v Oxfordu, k tomu na facebooku napsal, že předpokládal, že se zlepšením situace se kritici pomalejšího zmírňování opatření objeví. „Skupina vznikla v kritické situaci, kdy dosavadní postup ovlivněný ideou ‚promořování‘ a selháním části státního aparátu přivedl Česko do jedné z nejhorších situací v Evropě,“ uvedl. Podle něj od doby, kdy vláda doporučení MeSES zohledňuje, se vývoj dramaticky zlepšil a Česko je v evropském průměru.

Foto: Předplatné pro studenty