Syn neúspěšně zažaloval lékaře: drželi naživu jeho otce bez naděje na zlepšení

Po lékařích není možné se domáhat odškodnění za to, že někoho „příliš dlouho“ drželi při životě. Vyplývá to z úterního rozhodnutí německého nejvyššího soudu ve sledovaném případě syna, který požadoval finanční odškodnění za to, že jeho demencí postižený otec byl léta uměle vyživován, aniž by existovala naděje na zlepšení jeho zdravotního stavu.

V roce 1929 narozený otec žalujícího v posledních letech svého života nebyl schopen pohybu ani komunikace a od roku 2006 do roku 2011 musel být vyživován žaludeční sondou. Podle syna, který o otce doma pečoval, vedla nejpozději od začátku roku 2010 umělá výživa jen k „nesmyslnému prodloužení nemocí způsobovaného utrpení pacienta“.

Proto se muž obrátil na soud se žádostí o odškodnění ve výši zhruba 150 000 eur (3,9 milionu korun). Dvě třetiny této částky, kterou měl zaplatit lékař jeho otce, požadoval jako bolestné a třetinu za náklady na péči o otce. Soud první instance žalobu odmítl, odvolací soud ale muži přiřkl bolestné ve výši 40 000 eur (milion korun).

Případ nakonec skončil u nejvyššího soudu v Karlsruhe, který v úterý verdikt předchozí instance jasně odmítl. „Lidský život je nejvyšším právním zájmem a je hoden absolutních snah o udržení,“ konstatovali soudci, podle nichž rozhodnutí o hodnotě života nepřísluší žádné třetí osobě.

Ve svém rozhodnutí připomenuli i to, že otec nikdy jasně nevyjádřil svůj postoj k umělé výživě a udržování života, a tudíž lékař nejednal proti jeho zřejmé vůli. „Proto není možné k životu – i těžkému přežívání – přistupovat jako ke škodě,“ zdůraznili také.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.