Láska za časů korony. Jak vypadá hledání partnera v pandemii

Světová pandemie koronaviru způsobila rozvrat snad ve všech oblastech života. Obchody, restaurace, kavárny, muzea a kina jsou zavřené. Děti – s občasnými přestávkami – nebyly téměř rok ve škole. Výlet do zahraničí je pro většinu lidí možný jen ve vzpomínkách. Všechny tyto případy jsou v médiích dobře zdokumentované a strasti rodičů, dětí, hospodských, kavárníků, kadeřnic, učitelů a dalších jsou téměř denně připomínány a staly se i součástí politického boje. Pak je tu však ještě jedna skupina lidí, kterým sama nemoc, i opatření proti ní, staví do cesty téměř nepřekonatelné překážky. Řeč je o těch, kteří hledají lásku (romantický povzdech, prosím) nebo něco, ehm, na ten způsob.

Pravda je, že nezadaní lidé toužící po seznámení to mají v současné situaci značně ztížené. Bary jsou zavřené, party zakázané a tramvaje poloprázdné. (Jeden známý se prý kdysi pokoušel navázat rozhovor s dívkou ve voze MHD tím, že se jí zeptal: „Slečno, taky jedete touhle tramvají?“) Prostě většina tradičních míst k seznamování je nyní nedostupná.

Také navazování známostí, jako většina lidských činností v této době, se přesunulo do virtuální sféry. Nejznámější seznamovací aplikací je nejspíš Tinder. Uživatelé si na něm založí jednoduchý profil, pár fotografií, krátký popisek a mohou začít hledat partnera či partnerku. Následně se člověku zobrazují profily potenciálních drahých poloviček. Potažením snímku doprava se dává najevo zájem, potažením doleva opak. Pokud dva lidé potáhnou vzájemně na svých fotografiích doprava, aplikace je propojí a mohou spolu chatovat. Zbytek je pak už jen na nich. Pak je tu aplikace Bumble, „feministická“ obdoba Tinderu, neboť první krok, tedy poslání první zprávy, na ní musí vykonat vždy žena. V Americe je populární aplikace Hinge, ta má prý podporovat hledaní dlouhodobých smysluplných vztahů.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.