Plošná opatření stojí až 2 miliony na nakaženého denně, testy a trasování jen zlomek, říkají vědci
EPIDEMICKÁ SITUACE V ČR
Plošná opatření proti covidu-19 stojí Česko podle vědců z iniciativy Sníh asi jeden až dva miliony korun na jednoho nakaženého každý den. Testování a trasování stojí řádově tisíce až statisíce, prostor je proto podle nich i pro finanční kompenzace za karanténu. Uvedli to v doporučeních na webu iniciativy. Opatření je podle nich třeba upravovat i kvůli nové nakažlivější mutaci koronaviru, která byla odhalena poprvé ve Velké Británii. Podle pesimistických odhadů převáží kolem poloviny února, podle optimistických v březnu.
„Nejbližší vývoj závisí na čtyřech hlavních faktorech – úrovni vládních opatření, spolupráci veřejnosti, kapacitě testování a rychlosti vakcinace,“ uvedli v prohlášení. Není podle nich možné zmírnit současná opatření z páté úrovně. Zlepšit se musí ale také přístup veřejnosti, zvýšit počet testů a urychlit proočkování ohrožené populace. „V okamžiku, kdy podíl nové mutace překročí zhruba 30 procent, je riziko čtvrté vlny bezprostřední,“ napsali.
Snížit počty nově nakažených plošnými opatřeními, stojí podle prohlášení 1,5 až 2 miliony korun na každou nakaženou osobu. Při započítání kompenzací a nižšího výběru daní může jít asi o milion korun. Vycházejí z odhadů iniciativy KoroNERV, že opatření v pátém stupni protiepidemického systému stojí dvě až tři miliardy korun za den.
„Oproti tomu najít a umístit do karantény jednoho nakaženého PCR testy s pozitivitou záchytu kolem 30 procent a cenou například 2000 korun za test stojí kolem 6000 korun. Větší část ztráty představují náklady na ušlou produktivitu a nemocenskou,“ popsali vědci. Upozornili na to, že kdyby byla pozitivita záchytu jen jedno procento, tak za testy se dá na jednoho nakaženého 200 000 korun.
Rozšířit by se tak podle nich mělo preventivní testování a doporučují ho i organizačně i financováním oddělit od zdravotnictví. Mělo by být v režii firem, ministerstva průmyslu, samosprávy, neziskových organizací nebo škol. Řešit je podle nich třeba i problém, že se lidé z různých důvodů testům vyhýbají. „Vhodné je to řešit jednorázovou finanční podporou pro osoby pozitivně testované,“ napsali. Dalším důvodem je nepříjemnost testů, doporučují proto je nahradit kloktacími či ze slin, které si lidé mohou odebrat i sami. Pomohlo by to i lidem, kteří nechtějí za odběrem cestovat.
Problematické je podle vědců také trasování kontaktů nakažených, kterým se hygienici snaží možné nakažené odhalit dříve, než virus roznesou mezi další osoby. Veřejnost ale podle prohlášení vědců nemá v trasování důvěru, protože je třeba o její důležitosti komunikovat. Problematická je i metodika, která nyní jako rizikový kontakt považuje setkání na méně než dva metry na 15 minut. Podle vědců by se ale měly takto posuzovat všechny kontakty v jedné místnosti déle než 15 minut.
Iniciativa Sníh si dala za cíl vyvracet omyly a dezinformace, ukazovat příklady dobré praxe nebo připravovat vědecké podklady ke strategiím. Chce také přispět k návratu důvěry v odborníky, poskytovat médiím i veřejnosti ověřené informace.
Pod prohlášením jsou podepsaní akademici z českých i zahraničních pracovišť, odborníci na demografii, imunologii, biochemii nebo matematické modelování. Jsou mezi nimi například imunolog Zdeněk Hel, prorektor UK a biochemik Jan Konvalinka, molekulární bioložka Ruth Tachezy nebo infektolog Ladislav Machala z Fakultní nemocnice Bulovka.
