Stát nás nesmyslně ždímá. Vysoké daně likvidují hazard, říká majitel kasín Josef Liška
Daně na hazard
Stát se v posledních dvou letech vrhl do boje proti hazardu, který svými podmínkami ničí celý podnikatelský trh. Tvrdí to majitel kasín Rebuy Stars Josef Liška, podle kterého se dnes ukazuje nesmyslnost tvrdých represí. Stát totiž i přes zvyšující se objem sázek vybírá čím dál méně peněz. Od příštího roku čeká na oblast hazardu další zdanění, které plánuje ministerstvo financí v rámci sazbového balíčku. Ten obsahuje i novou daň 15 procent, kterou chce stát zavést u hráčů, kteří vyhrají částku vyšší než 100 tisíc korun.
Podnikáte v oblasti hazardu dvanáct let. Jak se za tu dobu vyvíjejí podmínky na trhu?
V oblasti hazardních her jsem začal podnikat na Slovensku. Tam se prostředí, podobně jako v České republice, změnilo několikrát. Posledních pět let podnikám ve stejném oboru i v Chorvatsku a před deseti lety ve Spojených státech. Všude se legislativa nějakým způsobem za tu dobu změnila. To je naprosto normální. V České republice ovšem nastal zlom tím, že dříve byl hazard osvobozen od daně. Provozovatel tak musel odvádět deset procent na veřejně prospěšné účely, jako například sportovní akce či na charitu. Často se to i zneužívalo a společnosti si zakládaly vlastní nadace i sdružení.
Dříve to byl podnikatelský sen a před zhruba deseti lety si na hazard stát zasednul. A začal ho ždímat. Tady je ale potřeba říct, že to bylo naprosto oprávněné, protože celý obor byl přesycený a zdanění prakticky neexistovalo žádné. Stát se však za v tomto oboru nezastavil a dovolím si tvrdit, že poslední dva roky dosáhl hon na hazard únosnou mez. Dneska jsme na zhruba pětatřiceti procentech zdanění, do toho platíme korporátní daně.
Pokud jsou podmínky takhle tvrdé, vyplatí se vám jako podnikateli zůstávat v tomto odvětví?
Teď už se s tím vypořádat nedokážeme. S kolegy se bavíme o tom, zda by nebylo lepší tento byznys státu odevzdat. Říkám to proto, že jediný beneficient, který z tohoto byznysu něco má, je stát. Jemu odvádíme všechny odvody, daně, a to jak primární tak sekundární. Několikrát jsme připodobňovali tuto situaci k roku 1948, kdy proběhlo znárodnění. My už do toho podnikání peníze nosíme a všechno končí u státu. Je to neúnosné a přemýšlíme jak v tom nepokračovat.
Společnosti si obvykle vyjednávají podmínky na trhu přes asociace či svazy. Podnikáte v tomto ohledu nějaké kroky?
Komunikujeme se státem po celou dobu. Mění se však neustále podmínky stanovené státem, tak se mění i úředníci, kteří se o nás starají. Každý se chce něčím novým předvést a vymýšlejí na nás nejrůznější věci. Postupem času se i u nás změnila možnost komunikace. V minulosti to byla organizace založená Ivem Valentou Spelos. Později přibyla Hospodářská komora s oborem loterijního průmyslu. Poté nastoupila řada komor i sdružení, za poslední dobu je však nejaktivnější Institut pro regulaci hazardních her. Založena neutrální právní kanceláří, které se povedlo sdružit napříč celým podnikáním 80 procent oboru. Instituci se dokonce podařilo stát se oficiálním připomínkovým místem. Bohužel to zatím nefunguje tak, jak bychom si představovali. Problém je, že poslední měsíc při zasedání vlády se naprosto bez přípravy objevila novinka, která je zařazená do sazbového balíčku. Zcela nečekaně během 48 hodin. O tom nikdo nikdy nevěděl.
Sazbový balíček navržený ministerstvem financí argumentuje v oblasti hazardních her nejčastěji tím, že tento obor je škodlivý a stát chce potřít „sociálně patologické jevy spojené s provozováním hazardních her“. Není to relevantní argument na zvýšení daní?
Pokud si sestavíme žebříček škodlivých věcí či škodlivého podnikání a k tomu přiřadíme žebříček zdanění, tak hazard je na naprostém vrcholu. Pane redaktore, v dnešní době jsou škodlivé jak nealkoholické, tak alkoholické nápoje, sladké jídlo, slané jídlo, škodlivé automobily, škodlivé bankovní úvěry. Takto bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Pokud si úředníci na ministerstvu financí vezmou tabulky do ruky, tak musí vidět, že například u bank je velký prostor ke zdanění. Ať mi někdo ukáže výsledky firem z hazardního průmyslu, kde je prostor ke zvýšení daně. Tento obor je nespravedlivě a přehnaně regulován. Jsem přesvědčen o tom, že je to skutečně za hranou.
Když shrneme v celku podmínky na trhu, dá se říct, že jsou pro oblast hazardu likvidační?
Jednoznačně. Provozovatelé kasin střední a větší velikosti nejsou schopni provozovat pozitivní hospodářský či provozní výsledek. To je však výsledek období, před tvrdými represemi ze strany státu, které začaly před dvěma lety. Poslední půl rok nejsou některé společnosti schopny platit odvody. U pěti až šesti firem dochází k exekucím z řad finančního a celního úřadu, kdy chodí po provozech a vybírají z pokladen peníze. To je důkaz o tom, že výpočet a vzorec vůbec nevychází.
Vás se nejčerstvěji týká sazbový balíček, který vláda odsouhlasila a nyní míří do sněmovny. V příštím roce poroste z 23 na 25 procent daně z kurzovního sázení a turnajů, z 23 na 30 procent u živých her. Daně rostou i u alkoholu a tabáku, kde se ekonomové obávají rostoucího černého trhu. Nahrává tomu takové zdanění i u hazardu?
Pochopitelně. Černý a šedý trhu tu vždycky byl. Každý si z nás uvědomuje, že to není společensky správné. Nyní už se rozvíjí a do budoucna to bude pokračovat. Technologie jdou rychle dopředu, že stát na to nikdy nedokáže dostatečně včas zareagovat. Vždycky bude o krok pozadu.
Návrh na zdanění hazardu obsahuje i novinku, kdy ministerstvo financí chce zdanit výhry nad 100 tisíc korun sazbou patnácti procent. Jak vnímáte tento krok?
Myslím si, že ministerstvo financí takové zdanění navrhlo naslepo. Nikdo z nich si podle mého nedovede představit, jak by to měl udělat, jak by to mělo vypadat a jaký by to mělo mít dopad. Jsem přesvědčený o tom, že nyní čekají na to, jak náš průmysl na to zareaguje. Tedy jak se budeme bránit a co budeme posílat za návrhy. Pokud by to prošlo, tak by se byznys zastavil a nevybrali by vůbec nic. Mohlo by se stát, že by se toto opatření začalo obcházet, tedy určitou šedivou zónou. Představte si, že Agrofert si u každého kombajnu počítá pytle, a u každého pytle obilí odvádí separátní daň. Kdo by to kontroloval a jak? Nebo u vykouřené cigarety. To si nedovedeme vůbec představit.
Nesmí se zapomenout na jednu věc. Patnáct procent, které by chtěli, už dávno mají v 35 procentech hazardní daně. Proto byla stanovena tak vysoko, protože hráčům to nelze odebírat. Proto se to bere hned provozovatelům. Je to pouze dvojité zdanění. Ministerstvo financí navíc řeklo, že na tom vybere 3 a půl miliardy korun. To je ale hloupost. Z čísel je jasně vidět, že represe proti hazardu za poslední rok přineslo do státní kasy snížení výběru daní. Předpokládám, že další zvýšení přinese ještě razantnější propad.
Ministryně navíc uvedla, že se jedná o osvobozený příjem a že neví, proč by to tak někdo měl mít. Já rozumím tomu, že pokerový hráč má příjem osvobozený od daně a oproti tomu má tenista i fotbalista své peníze zdaněné. Tam je zdanění jasné. Upozorňuji na to, že i fyzická osoba je v některých případech osvobozena od daně z dividend, protože to za vás odvede firma. To samé je u hazardu. Proč chtějí danit patnácti procenty, když už odvádíme z toho daň my jako provozovatelé.
Co je důvodem takového snížení z pohledu státu?
Regulace a omezení počtu provozoven je správná. Tím, že zvýšilo daňové zatížení, tak pětina provozoven skončila. Je v tom obsažená neochota se registrovat, neochota odevzdávat všechny své údaje nebo neatraktivnost nastavení.
Ministerstvo u nového hazardního zdanění ovšem tvrdí, že „se nepředpokládá pokles hazardního trhu v důsledku vyšší sazby daně z hazardních her, tedy se neočekává ani pokles výběru daně z hazardních her“. To není pravda?
Není, důležitá jsou čísla. Oni na svých stránkách lžou, i když zveřejňují své výsledky. Vidíte jasně, že klesají výběry. Úředníci vám to ovšem zdůvodní lží či populistickou hloupostí. Tabulka objemu sázek ukazuje, že rok od roku dochází k výraznému růstu. V roce 2016 to bylo 196,4 miliardy korun, rok poté 224,1 miliardy a v loňském roce 249,5 miliardy. Příjmy mají však sestupnou tendenci. Před třemi lety dosahovaly 39,3 miliardy, v roce 2017 39,8 miliardy a vloni 31,3 miliardy. Ukažte mi obor, ve kterém budete tvrdě zdaňovat a neklesne vám výběr. To je přeci přirozeně nemožné.
Jaký vliv na herní průmysl má internetové sázení?
Je to segment trhu, který velmi rychle roste. Tím, že ministerstvo financí povolilo internetové hraní, tak dali každému člověku hernu do kapsy. Každý z nás ji má ve svém mobilu. Dříve jste se musel zvednout a dorazit do provozovny. Nyní vytáhnete mobil a během pár minut máte automat v ruce. Provozovatelé bojují s kontrolami, s recepcemi, s nájmem s elektřinou nebo náklady. Oproti tomu tady stojí provozovatel online kasina.
