Na rudé planetě je prý život. Je tam hmyz, tvrdí americký entomolog

Uznávaný americký entomolog William Romoser přišel s překvapivým závěrem. Po letech zkoumání fotografií povrchu Marsu tvrdí, že na něm žije hmyz. Oznámil to na výročním setkání americké entomologické společnosti v St. Louis. Popularizační vědecké weby mu vytýkají, že vychází jen z vizuální podobnosti. Informoval o tom server ScienceAlert.

Romoser se hmyzem zabývá už 45 let. Při svém výzkumu týkajícím se Marsu studoval veřejně přístupné snímky pořízené americkými sondami. Podle něj jsou na nich vidět známky živého i zkamenělého hmyzu. Svoje důkazy považuje za dostatečné k zahájení podrobnějšího zkoumání. Jeho práce zatím nebyla přezkoumána.

„Na Marsu byl a stále je život,“ tvrdí Romoser. Ve světě hmyzu na Marsu je dle něj zřejmá rozmanitost s mnoha rysy, které jsou podobné těm u vysoce vyvinutého hmyzu.

Každou fotografii Romoser pečlivě vizuálně prozkoumal. Mezi kritéria pro něj patřila odlišnost od okolních hornin, jasnost a symetrie těl, segmentace částí těl, zbytky podobné skeletům a seskupení více než jedné formy.

Na fotografiích našel řadu segmentů hmyzích těl. Na některých údajně zpozoroval také stopy očí, končetin, křídel, tykadel a dalších orgánů. Jako náznaky, že některé formy hmyzu na Marsu stále žijí, hodnotí určité pózy těl, známky pohybu nebo letu či souhru různých forem. Z jiných obrázků zase usuzuje, že připomínají čmeláky a včely. Jiné obrázky podle něj zase ukazují, jak včely hledají úkryt v jeskyních či tam hnízdí. Na fotografiích je vidět i zkamenělý tvor, který vypadá jako had.

 

 

Popularizační vědecké weby vytýkají Romoserovi izolovanost a nedůvěryhodnost důkazů, protože vychází jen z vizuální podobnosti geologických útvarů s některými druhy hmyzu žijícími na Zemi.

To, zda je jeho hypotéza správná, se ukáže nejspíše až v příštím desetiletí. Je ale možné, že mise Mars 2020 odpovědi přinese. Jedním z úkolů nového roveru, který má začít pracovat na rudé planetě v roce 2012, bude totiž pátrat po případných tamních stopách života.

Objev amerického entomologa by ale mohl být také pouze pareidolií, tedy psychologickým jevem, při němž dochází k dotváření vnímaných neurčitých nebo nezřetelných podnětů ve smysluplné obrazy za pomocí fantazie, jak tomu bylo už mnoha případech. Asi nejznámějším je obrázek takzvané Sfingy. Ta připomínala ženskou tvář a vznikla kolem ní řada hypotéz, jež naznačovaly, že musí být vyrobená nějakou vyspělou civilizací. Když ale rudou planetu později snímkovala sonda Mars Reconnaissance Orbiter, ukázalo se, že jde jen o hru světla a stínu a že Sfinga je ve skutečnosti jen normální geologický útvar, který vznikl přirozeně.