Snižovat daně bez seškrtání výdajů je alibistická frajeřina

KOMENTÁŘ

Snižovat daně bez seškrtání výdajů je alibistická frajeřina
Šéfové stran, které prosadily zrušení superhrubé mzdy, premiér Andrej Babiš (ANO, vlevo) a předseda ODS Petr Fiala (vpravo). Foto: Jan Zatorsky. Koláž: Echo24
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

V noci na pátek provedla Poslanecká sněmovna divokou formou jedno z největších snížení daní v historii Česka. Po hlasovací noci ušetří lidé na daních podle odhadů ministryně financí Aleny Schillerové 130 miliard korun. Odehrálo se to partyzánskou smrští poslaneckých návrhů, nikoliv nějakou propracovanou vládní nebo opoziční strategií. Klesají především daně z příjmů. A klesají hlavně zaměstnancům. Částka, kterou člověk ušetří na daních placených státu, stoupá s výší platu až zhruba do čtyřnásobku průměrného platu (136 tisíc korun měsíčně).

Snížení daní se odehrává na několika frontách (detailní analýzu dopadů přinese příští vydání Týdeníku Echo). Dvě jsou zásadní. První se říká zrušení superhrubé mzdy. Prakticky to znamená, že daň z příjmu už se nebude počítat z hrubého platu plus odvodů pojistného, které za člověka platí zaměstnavatel (hrubý plat na pracovní smlouvě plus 34 procent odvodů zdravotního a sociálního pojištění), ale pouze z hrubého platu, který má zaměstnanec v pracovní smlouvě. Podstatné je, že reálná sazba daně z příjmu tím klesne u platů do čtyřnásobku průměrného platu (zmíněných 136 tisíc korun hrubého měsíčně) ze současných 20,3 procenta na 15 procent. Z platů nad čtyřnásobek průměrného se bude odvádět sazba 23 procent. Tato změna sněmovnou prošla na základě pozměňovacího návrhu poslance Andreje Babiše podivně poskládanou koalicí ANO, ODS, SPD, Trikolóra.

Tento návrh podle Národní rozpočtové rady celkově lidem ušetří 88 miliard korun. O 58,1 miliardy korun má přijít státní rozpočet, o 7,8 miliardy se sníží rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun poklesnou příjmy obcí.

Další výraznou úsporu lidem přinese zvýšení slevy z daně z příjmu na poplatníka, kterou prosadil poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. Ta je nyní 24 840 korun ročně a podle přijatého návrhu by se měla rovnat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Ferjenčík prosadil, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun. Ačkoliv mínil návrh jako alternativu ke snížení superhrubé mzdy, sněmovna nakonec podpořila oba návrhy. Zvýšení daňové slevy ušetří lidem dalších 42 miliard korun ročně. Dohromady s nižšími daňovými sazbami státu vypadne 130 miliard korun na dani z příjmu fyzických osob.

Právě kombinace obou návrhů přináší pro většinu lidí velmi viditelnou úsporu na daních. Zatímco pouze po zrušení superhrubé mzdy by se čistý příjem člověka s hrubým platem 26 tisíc korun zvýšil o 1335 korun, při současném zvýšení slevy na poplatníka dostane každý měsíc o 2094 korun více. Při platu 50 tisíc korun se čistý příjem zvýší ne o 2550 korun, ale o 3309 korun. V případě platu 80 tisíc korun se pak čistý příjem zvyšuje ne o čtyři, ale téměř o pět tisíc korun.

O výši úspory na daních bude ale rozhodovat i počet dětí. Právě díky bonusům na ně už dnes značná část zaměstnanců s podprůměrnými příjmy žádné daně neplatí, takže jejich úspora bude nižší. Vydělají především zaměstnanci s vyššími příjmy. Na nízkých sazbách vůbec nic nezískají živnostníci. A daně se naopak zvýší těm, kdo vydělávají na pronájmech. I na jejich příjmy nad čtyřnásobek průměrného platu se totiž bude nově vztahovat sazba 23 procent.

Snižovat přímé daně je cesta správným směrem. Jenže by se to nemělo v žádném případě odehrávat na dluh. To je ve chvíli, kdy vláda Andreje Babiše rezignovala na zodpovědné chování ke státnímu rozpočtu, velmi levná frajeřina. Zodpovědný politik, zvlášť ten, který si chce říkat pravicový nebo konzervativní, by proti snížení daní postavil stejně tučný seznam škrtů. Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok, který leží ve sněmovně ve druhém čtení, počítá s výdaji 1806 miliard korun. Navrhnout seznam škrtů za 130 miliard korun by pro ODS ani pro Piráty neměl být problém.

Dvě místa jsou velmi akutní. První je přehnaný počet státních zaměstnanců. Druhým jsou dotace firmám. V rozpočtu se této položce eufemisticky říká transfery podnikatelským subjektům. Letos na nich stát z rozpočtu zaplatí 116 miliard korun. Oproti loňskému roku je to vzestup o 93,6 procenta. Rozpočet na příští rok počítá s dalším růstem. Škrtat je kde.

Bez toho, že se opoziční strany alespoň pokusí předložit jasný konkrétní seznam škrtů, které kompenzují snížení daní, se stávají spolupachateli Babišova rozpočtového armagedonu. Nižší daně jsou cesta správným směrem, cena za ně v podobě obřích státních dluhů a rozvráceného rozpočtu je ale velmi nebezpečná.

×

Podobné články