Jsou roušky ve třídě způsob, jak se vyhnout jipce?

ECHOPRIME

Jsou roušky ve třídě způsob, jak se vyhnout jipce?
Roman Prymula, prezident Pedagogické komory Radek Sárközi a na dálku, z karantény, se připojil ředitel ZŠ Antonína Čermáka z Prahy 6 Petr Karvánek. Salon moderoval Daniel Kaiser. Foto: Jan Zatorsky
Týdeník

Daniel Kaiser

Salon Týdeníku Echo o provozu škol za korony se už dvakrát odkládal, z naléhavých důvodů musela teď účast odvolat hlavní pražská hygienička. Od pátku 18. září platí kromě mateřských škol a základních škol prvního stupně povinnost nosit roušky i během výuky, spekuluje se dokonce o jejich zavření a výuce z domova jako na jaře. Vysoké školy v Praze dostaly nařízenou distanční výuku magistrátem.

Poradcem českého premiéra přes tuto infekci je Roman Prymula (setkání proběhlo tři dny předtím, než byl jmenován ministrem zdravotnictví). Doplnil jej tu prezident Pedagogické komory Radek Sárközi a na dálku, z karantény, se připojil ředitel ZŠ Antonína Čermáka z Prahy 6 Petr Karvánek. Jeho škola je vinou karantény v části učitelského sboru částečně zavřená; v březnu to byla vůbec první škola v republice, u jejíhož žáka byl koronavirus objeven.

Jak to na školách, a teď myslím hlavně ty základní, bude probíhat? Platí pořád, že které z dětí má nějaký příznak, jde domů?

Prymula: Pravidla se dost dramaticky mění v závislosti na tom, jak se mění epidemická situace. A ta je teď skutečně velmi nepříznivá. Nicméně to, na co se ptáte, kritéria příznaků oznámená před začátkem školního roku, jsou v tak obecném znění, že by během klasické chřipkové sezony, respektive během sezony respiračních virů, vedla k úplnému vylidnění škol. Proto se připravuje algoritmus tak, aby doma zůstaly hlavně děti s teplotou. Nebude doma zůstávat každý s rýmou.

A celkový přístup k výuce, uvalování karantén?

Prymula: Určitě se v dohledné době bude měnit celkový přístup ke školám, aktuálně se uvažuje o rouškách v oranžové a červené zóně i ve třídách. Pak by učitel, který bude mít běžnou roušku – nebyl by tak třeba respirátor –, ani v případě nákazy mezi žáky nemusel jít do karantény. Druhá věc, která už se otevřela ve veřejném prostoru a my o ní určitě budeme diskutovat také, je otázka případného – zdůrazňuji: případného – uzavření škol v nejkritičtějších lokalitách, což v tuto chvíli je Praha. Kdyby k tomu došlo, může to být časově velmi omezené, třeba jeden měsíc, a možná by se týkalo škol od druhého stupně výš. Vládní epidemiologové pro zavírání ani v Praze ještě úplně nejsou, ale situace se opravdu poměrně rapidně vyvíjí k horšímu.

A jak dlouho by trvaly roušky ve třídách? Mají se děti začít připravovat na to, že se v nich budou trápit, já nevím, až do dubna?

Prymula: Až do dubna si nemyslím. Ale je pravděpodobné, že přes kritickou vlnu, která právě přichází, budou roušky minimum. Teď doufám, že tu vlnu jsme schopni oploštit v horizontu jednoho měsíce.

Jak se režim, který tu naskicoval pan Prymula, zamlouvá učitelům?

Sárközi: Celkem chápu, že když se zhorší epidemická situace, tak se zpřísňují opatření. Je lepší být ve třídě s rouškou než pak ležet na jipce. Nebo aby kvůli nákaze ve škole potom skončili v nemocnici prarodiče. Byť je to samozřejmě poněkud nepříjemné aranžmá. Hlavně ale o tom viru pořád moc nevíme. I když je průběh nákazy bezpříznakový, může to někdy mít negativní vliv třeba na srdce nebo na nervovou soustavu… A za takového stavu poznání si prostě myslím, že teď je nejlepší se tím virem prostě vůbec nenakazit.

Pane řediteli Karvánku, vy s námi diskutujete na dálku, protože jste se nakazil a máte covid.

Karvánek: Já jsem si covid skutečně prožil na plný pecky: dvanáct dní horeček, zimnic. Dneska jsem první den bez teploty a pořád trošku dušný. Na naší škole je situace složitá. Mám dvanáct covid-pozitivních žáků. A spolu se mnou je pozitivních dvanáct kolegů – učitelů i nepedagogů. Kompletně celé vedení je už druhý týden v karanténě. Ve škole máme jenom žáky prvního stupně, kde je paradoxně výtečná situace. Jsou tam prakticky jen zdravé děti. Ty mírně nastydlé si rodiče nechali doma. Řídit školu z postele s horečkami, komunikovat s hygienou je opravdu nesmírně náročné. Nicméně i s touto zkušeností zůstávám velkým odpůrcem zavírání škol. Už na jaře to pro mě byla úplně tristní situace, kdy jsme museli zavřít školy. Takže doufám, že podruhé už k tomu nedojde.

Celý text Salonu si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtku v tištěném vydání Týdeníku Echo.

Foto: Týdeník Echo