Učitelé se očkují, senioři a rizikoví čekají. Pořadím vakcinace zamíchají ještě hasiči a policisté

Vakcinace proti covidu-19 v České republice rezignovala na očkovací pořadníky s nejrizikovějšími. Na čekací listině se stále nachází nemalá část seniorů, mezitím se ale spustilo očkování učitelů a brzy k nim přibydou také policisté a hasiči. Původní systém měl u všech registrovaných zájemců vyhodnocovat „rizikové skóre“ nejen na základě zadaného věku, ale také komorbidit, kterými dané osoby trpí. Přestože tedy původní očkovací strategie počítala s tím, že je třeba očkovat ty, kteří by pravděpodobněji skončili v nemocnici s těžkým průběhem nemoci, nyní jsou očkovací skupiny promíchané. A vakcín je nedostatek.

Idea byla jasná – centrální rezervační systém (CRS) měl určovat dle věku, zaměstnání či choroby, kterou daný zájemce trpí, kdy se dostane k vakcíně. „Jestliže je vám víc než 80 let, jedná se automaticky o nejvyšší prioritu a dostanete se do nejdřívější skupiny. Jestliže je vám třeba 65 let, máte cukrovku a vysoký krevní tlak, potom dostanete vyšší prioritu než zdravý čtyřicetiletý člověk,“ vysvětloval v lednu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „V případě, že patříte do vysoce prioritní skupiny, je vám přidělen dřívější termín a ve chvíli, kdy jsou termíny volné, tak je vám dokonce ihned přidělen tento termín,“ dodal tehdy Blatný.

Výjimkou se měli stát pacienti praktických lékařů, kteří se měli očkovat mimo centrální rezervační systém. Rizikovost měl dle strategie vyhodnocovat praktik sám, jelikož zná své pacienty nejlépe. K vakcíně se ještě před spuštěním CRS dostali například senioři v domovech důchodců či zdravotníci coby nejrizikovější skupiny z celého složení populace. Ve vší obecnosti měl být algoritmus pro vypočítání rizikovosti zájemců páteří registračního systému a měl zajistit, že se ohrožené osoby opravdu dostanou k vakcíně co nejdříve. Současná situace okolo očkování ale naznačuje, že na bodování už systém zřejmě rezignoval.

Na svůj termín stále čekají desetitisíce seniorů, někteří lidé nad 80 let vyhlížejí výzvu očkování dokonce od ledna, kdy odstartovala registrace této rizikové skupiny. Část z nich se sice plánuje nechat očkovat u svých praktiků, ti se ale perou s nedostatkem vakcín v ordinacích, navíc jsou zatížení složitou administrativou. Sám Blatný v pátek uvedl, že minimálně jednu dávku očkování dostalo přes 55 procent lidí nad 80 let (ze zhruba 400 tisíc) a přes 60 procent lékařů. Necelá polovina nejstarších seniorů tak na svou vakcínu stále čeká, dřívější vládní odhady počítaly ale s tím, že se většina z nich doočkuje už v únoru.

Místo rychlého doočkování nejen nejstarších a nejrizikovějších skupin (například lidí s chronickými chorobami, kterým hrozí těžký průběh nemoci) se v březnu dodatečně otevřely dveře učitelům. Díky zařazení na úroveň kritické infrastruktury se mohou na očkování hlásit také policisté, hasiči a strážníci. Původně přitom měla přijít řada na policii až po seniorech ve věku 65 až 69 let a chronických pacientech.

„Nemocnicím tím neulehčíte“

Podle mluvčí policejního prezidia Kateřiny Rendlové jsou prováděná opatření ze strany policie nastavena oproti první vlně pandemie zcela opačně, vystavují se tak riziku nákazy a ohrožuje to jejich celkovou akceschopnost. „Tedy kontakty s občany nebyly minimalizovány, naopak většina policistů se podílí na opatření v přímém kontaktu s občany. S tím se při tvorbě vládní strategie očkování nepočítalo,“ uvedla mluvčí. Celkem by mělo jít o zhruba 26 tisíc policistů. „Očkováni budou ve zdravotnických zařízeních ministerstva vnitra, nebudou tedy navyšovat fronty občanů, kteří na očkování čekají, nebo je jakkoliv předbíhat,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Rošáda s pořadníky se ale nevyhnula kritice. Ve světle snížených dodávek vakcín a šíření nebezpečných mutací koronaviru mnozí argumentují, že očkováním lidí, u kterých nehrozí těžký průběh nemoci, ani zdaleka neulehčí nemocnicím, které jsou dlouhodobě pod náporem. Pořadí by se například podle Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) mělo řídit důsledně podle věku. Upřednostnění učitelů vnímá jako kontraproduktivní.

„Brzké otevření škol, které bylo hlavním argumentem pro očkování učitelů, je jistě vysoká priorita. Školy ale bude dávat smysl otevírat teprve ve chvíli, kdy významně poklesne zátěž nemocnic, přičemž cestou k snížení počtu pacientů je očkování seniorů, ne očkování učitelů,“ uvedli zástupci BISOP na svém webu. „Rozhodování založené na datech totiž ukazuje, že postupné očkování podle věku nejen ulehčí našim nemocnicím, ale i zachrání více životů a více let života než postup podle profesních skupin,“ napsali dále odborníci z centra.

Podle autorů textu, Evy Blechové, René Levínského a Jakuba Weinera, se riziko úmrtí na covid-19 prakticky zdvojnásobí s každými pěti roky věku navíc. Podle jimi citovaného profesora pediatrie bristolské univerzity Adama Finna zachrání očkování 20 obyvatel domova seniorů jeden život. Jeden život v této věkové skupině zachrání také očkování 160 lidí starších 80 let nebo 350 seniorů mezi 75 až 79 lety. „Abychom ale zachránili jeden život pro skupinu pod 50 let, museli bychom naočkovat 47 tisíc lidí,“ dodali.

BISOP spočítalo dva možné scénáře na datech z ČR. V prvním bylo začátkem února naočkováno všech 260 tisíc učitelů, poté lidé na 80 let a ostatní senioři ve věku 65 až 79 let. Ve druhém bylo pořadí skupin obrácené. Počítaná byla rychlost 33 tisíc očkovaných denně. Na učitele by bylo třeba osm dní, očkovat osmdesátníky a starší by trvalo 13 dní a ostatní seniory 51 dní. V prvním scénáři, kdy by nejstarší senioři na vakcínu čekali o osm dní déle, by podle propočtů zemřelo o 458 lidí nad 80 let a 536 lidí nad 65 let více než ve druhém. Ten byl vedl vlivem očkování pozdějšího o 64 dní k úmrtí 39 učitelů navíc.