Camusův Mor: společník i pro tuto dobu

Camusův Mor: společník i pro tuto dobuNOVÉ
Mor je v Camusově podání setrvalá součást života – jako realita nebo bezprostředně hrozící nebezpečí. Foto: Foto: Profimedia.cz
Panorama

ECHOPRIME

Ondřej Štindl

Nastala správná doba znovu si přečíst román Mor Alberta Camuse, zaznívalo v době počátku pandemie od nejrůznějších autorit. V anglosaských čtenářských klubech na internetu je to probíraný titul jde taky o známé dílo a už ten jeho název čpí značně nepříjemnou aktuálností. Ale nemá význam číst knihu jako nějakým způsobem prorockou literatura vskutku není závod v jasnovidectví.

Přesto ale dnešní čtenář při konfrontaci s Camusovým textem naráží na ledacos povědomého, popis hnutí mysli, jež někdy zažil, líčení kolektivního stavu ducha, který kolem sebe vnímal. Tento román ale není kniha pro dnešek v tom smyslu, že by odhalovala pravdy platné především v takové historické konstelaci, jakou dnes svět zažívá. Spíš ukazuje, že masová nákaza nebo nějaká jiná pohroma obnažuje podstatu života, který je ale v očích autora stejný jako století před napsáním Moru i jako dnes, kdy román poutá kvůli aktuálnímu dění velkou pozornost.

Albert Camus začal psát román v roce 1941, v době okupace Francie, bylo mu v té době osmadvacet. Mor vyšel dva roky po válce, často také je vnímán jako alegorie let nacistické nadvlády a odboje proti ní, což je myslím trochu zjednodušující, jakkoli je text dobou svého vzniku samozřejmě silně ovlivněn a našly by se v něm zjevné analogie k tehdejšímu dění a některé postavy řeší dilemata dobově příznačná (odejít do svobodnějších končin, anebo zůstat a bojovat).

Celý text Ondřeje Štindla si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku Echo.

Foto:

Týdeník Echo

 

Související články