Krize průmyslu: jak chceme konkurovat Německu, když na to nemáme?

ZLEVNĚNÍ ENERGIÍ PRO PODNIKY

Krize průmyslu: jak chceme konkurovat Německu, když na to nemáme?
Cenových stropů na energie by se měly konečně dočkat i velké podniky. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Česká vláda se tomu bránila a odvolávala se na neprůchodnost přes Brusel kvůli nedovolené podpoře. Nakonec však i ona oznámila, že hodlá zastropovat ceny energií také pro velké podniky. Ačkoliv to nebylo přímo řečeno, důvodem je pravděpodobně reakce na masivní bilionovou pomoc, kterou kvůli energetické krizi chystají Němci. Ti však pro průmysl zavedli stropy dvakrát nižší než našich plánovaných zhruba 240 eur za MWh u elektřiny a 120 eur za MWh u plynu. Je tedy otázkou, jak chceme konkurencechopnost našich podniků na trhu zajistit, když si nemůžeme dovolit limitní ceny nižší než ty německé. Velkou částí států požadovaný celounijní strop na ceny plynu je také stále v nedohlednu. Velmi přísný návrh Evropské komise země odmítly.

Ministr průmysl Jozef Síkela uvedl, že podpora velkých podniků podle dočasného krizového rámce se nahradí cenovými stropy a jejich výši chce nechat stejnou, jako mají od příštího roku menší podniky a také domácnosti. „Myslím, že pokud to tak máme nastaveno pro malé a střední firmy, tak by i z hlediska konkurence bylo nesprávné nastavovat pro velké firmy ty limity jinak,“ řekl. Nevysvětlil však, proč se vláda rozhodla stropovat energie pro průmysl až nyní, když to předtím bylo považováno za něco, co vzhledem k nedovolené podpoře nemá šanci přes unijní schválení projít.

Očekávalo se, že masivní podpora domácností i podniků v energetické krizi neprojde ani Němcům, kteří na pomoc poskytnou balík ve výši 200 miliard eur. Pro srovnání, pomoc je v přepočtu zhruba pět bilionů korun a s ohledem na počet obyvatel to je stejné, jako kdyby česká vláda poskytla do kompenzací 625 miliard korun. Především je ale v plánu zastropovat ceny elektřiny a plynu i pro velký průmysl, a to na opravdu nízkých hodnotách. Mají činit 130 eur za MWh u elektřiny a 70 eur za MWh u plynu.

Vzhledem k tomu, že německé stropy pro průmysl jsou dvakrát nižší než plánované české zastropování, není jasné, jak vůbec tuzemským podnikům pomohou, aby mohly těm německým zdravě konkurovat a vedle nich fungovat. Ministerstvo průmyslu na žádný z dotazů redakce Echo24, který se týkal nastavení výše zastropovaných cen, neodpovědělo.

Až dvěma třetinám firem budou od nového roku končit fixované ceny na dodávky energií a vzhledem k tomu, že dodavatelé se nyní zdráhají uzavírat s velkými odběrateli elektřiny a plynu nové smlouvy, skončí mnoho z nich na spotových cenících. Už letos podle průzkumu Hospodářské komory nakupuje na spotu plyn zhruba 20 procent firem, u elektřiny je to až 30 procent. Z průzkumu také vyplývá, že společnosti očekávají, že oproti loňsku zaplatí v příštím roce za energie minimálně o polovinu více, u větších podniků pak nárůst dosahuje až téměř 100 procent nákladů z minulého roku.

Tvrdé zdanění výrobců energie

Peníze, které putují na zastropování cen, hodlají státy získat zpět mimořádným zdaněním. V Německu půjde na zastropování zhruba 54 miliard eur. Ty by se měly částečně vrátit na dani z neočekávaných zisků, kdy vláda počítá s dvoucifernou částkou v řádu miliard eur. A zdanění výrobců energie Němci plánují o poznání tvrdší než my, především u zelených obnovitelných zdrojů a hnědého uhlí.

Devadesáti procenty se budou danit zisky nad 130 eur za megawatthodinu provozovatelům solárních, větrných a jaderných elektráren. Daň se bude vztahovat i na tepelné elektrárny. Hnědouhelným elektrárnám bude zdaněn zisk nad 82 eur za megawatthodinu, ropným elektrárnám nad 280 eur. Opatření by měla platit deset měsíců, a to dokonce zpětně od začátku letošního září do června 2023. Není ale vyloučené ani prodloužení až do roku 2024.

U nás stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně a má se vztahovat na elektřinu vyrobenou od letošního prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu, která se bude lišit podle výrobního zdroje.

Pro čisté zdroje strop bude představovat 180 eur z prodeje jedné megawatthodiny elektřiny, u jádra 70 eur, u hnědého uhlí bude sazba u zdrojů do instalovaného výkonu 140 MW činit 230 eur, nad 140 MW bude sazba 170 eur. Výroba z minerálních olejů a z rašeliny bude mít strop 180 eur.

Zastropování cen u výrobců elektřiny navazuje na kritizovanou daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax, která má dopadnout na energetické firmy, petrochemii a banky. Od obou opatření si vláda slibuje zhruba 100 miliard korun prostředků do rozpočtu.

Hádky o unijní strop na plyn

Unijní ministři energetiky v uplynulých dnech podle očekávání nepřijali návrh komise, kdyby se na nizozemské plynové burze vytvořil u kontraktů na následující měsíc cenový strop 275 eur (zhruba 6700 korun) za MWh. Spouštěl by se ovšem pouze v případě, kdyby cena převyšovala tuto hranici nejméně dva týdny a zároveň byla po deset dní výrazně nad cenou zkapalněného zemního plynu ve světě. Návrh zatím nepřinesl rozuzlení už několik měsíců trvajících tahanic o tom, zda a případně jak zastropovat cenu plynu v EU. České předsednictví chce kvůli dotažení debaty svolat další mimořádnou energetickou radu na polovinu prosince.

Podle mnoha hlasů je plán komise technicky nepoužitelný. Některé země požadují výrazné snížení maximální ceny, například na rozmezí 150 až 200 eur za megawatthodinu. V posledních dnech se cena na nizozemské burze pohybovala na méně než polovičních hodnotách proti návrhu komise, před rokem byla cena mírně nad 40 eury a před dvěma lety asi na 15 eurech za MWh.