EU proplatila Česku do října 32,6 procenta dotací, jde o 201,4 miliard korun

dotace

EU proplatila Česku do října 32,6 procenta dotací, jde o 201,4 miliard korunNOVÉ
Domov

Echo24

Evropská komise letos do konce září Česku proplatila 32,6 procenta dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 201,4 miliardy korun z celkově přidělených 617,9 miliardy Kč. Smluvně zajištěno má Česko 463,9 miliardy korun, tedy 75,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných na stránkách ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Podle analytiků se čerpání sice zlepšuje, v porovnání s ostatními zeměmi EU je však podprůměrné.

Od začátku letošního roku Česko vyčerpalo 55,8 miliardy korun, proti stejnému období roku 2018 je to zhruba o dvě pětiny více. Za celý loňský rok Evropská unie Česku proplatila 80,5 miliardy korun, z toho téměř polovina připadala na prosinec. Letos by podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálová (za ANO) Česko chtělo vyčerpat asi 90 miliard korun, čerpání by mělo být rovnoměrnější než loni.

"Rychlost čerpání evropských dotací mírně akceleruje, ale Česká republika v čerpání nevyniká. Dotace jsou v některých případech přidělovány subjektům, které na ně nemají mít nárok. Jsou přitom zdokumentovány například nákupy mobilní kamery či digitální zrcadlovky, což jednoznačně neodpovídá původnímu smyslu dotací," sdělil ČTK analytik BH Securities Štěpán Křeček.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy patří Česko z unijního pohledu stále k podprůměrným státům. "Hůře než Česko je na tom osm zemí, zatímco na konci srpna to bylo šest států. To však nelze přeceňovat. Vyšší podíl než Česko mají proplacený i země, jimž byl přidělen větší objem dotací. Ať už jde o Polsko, Francii, Německo nebo Portugalsko," upozornil.

Podle něj hrozí, že Česko bude dotace překotně dočerpávat podobně jako v roce 2015, kdy fakticky končilo minulé programové období. "Je tristní, že ČR dosud nedokázala větší objem peněz uspokojivě a strategičtěji použít na rozsáhlé, dlouhodobé projekty typu vybudování kvalitní dálniční a železniční infrastrukturní sítě," dodal Kovanda.

Při čerpání evropských dotací se používá takzvané pravidlo N+3. To znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Současné programové období fakticky začalo až v roce 2015, kdy ho Evropská komise schválila. Za loňský rok nemusela Česká republika vracet nic.

Podle Dostálové to vypadá z tohoto pohledu dobře i letos. "Čerpání je v letošním roce rychlejší než loni. Již osm programů z deseti mělo ke konci září splněno pravidlo N+3 pro letošní rok, některé ho i výrazně přesáhly. Operační programy Zaměstnanost, Technická pomoc a Program rozvoje venkova již mají toto pravidlo splněno dokonce i na rok 2020," uvedla. U programů Praha-pól růstu a Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, které pravidlo N+3 pro letošek zatím nesplnily, Dostálová očekává, že se jim to do konce roku podaří. "Loni ke konci září toto pravidlo splnilo jen pět programů," podotkla ministryně.

Podle návrhu auditní zprávy Evropské komise však Česku hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi 450 milionů korun, které čerpala firma Agrofert. Podle předběžné zprávy má na ni premiér Andrej Babiš (ANO) nadále vliv, i když ho v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů. Současně má podle zprávy jako premiér vliv i na použití unijních peněz.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard Kč. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.