Návrh volebního práva od šestnácti je politické sobectví

Starostové a nezávislí (STAN) mají nového předsedu, Víta Rakušana. Sympaticky působící a poměrně neokoukaný starosta Kolína, předseda parlamentní strany, u něhož by jeden odhadoval, že ví, na co se soustředit. Ještě při kandidátském projevu zněl Rakušan vcelku slibně, vypůjčil si známý výrok Václava Havla o tom, že naše země nevzkvétá a že po letech politického marketingu je načase řešit „reálné problémy lidí“. A pak – už po volbě – navrhl, aby se v komunálních volbách smělo volit už od 16 let. Soudě podle rozložení politických sil by takový návrh dnes nebyl průchozí, ale co nám říká o myšlenkovém světě předsedy Rakušana? 

Jsme součástí civilizačního okruhu, v němž tón udávající levice ostentativně naslouchá nezletilé zpolitizované mládeži, přesněji té její části, která v čele s Gretou Thunbergovou při pátečním zaškoláctví nekriticky přebírá a vyhrocuje názory této levice. Pokusy zatáhnout lidi pod osmnáct do politiky patří dnes k představě jakéhosi obecného pokroku a je pravděpodobné, že ani u nás to jedním Rakušanovým proslovem neskončí.

Ve světě vede k návrhům, které se i v čase všeobecného volebního práva snaží rozšířit množinu voličů, zpravidla sobecká potřeba politické strany rozšířit vlastní krátkodobý volební potenciál bez ohledu na dlouhodobou stabilitu společnosti. Lze například vážně spekulovat o tom, že příznivější vztah k přistěhovalectví z třetího světa má západoevropská levice i proto, že přistěhovalci volí spíš levici. Francouzští socialisté v roce 2012 měli zjištěno, že ve druhém kole prezidentských voleb jejich kandidáta Francoise Hollanda volilo 93 procent muslimských voličů. Vyzývatel Hollande předtím v televizním duelu proti prezidentu Nicolasi Sarkozymu obhajoval volební právo i pro rezidenty bez občanství členského státu EU, pro začátek v obecních volbách.

Podobně jsou průkopníky snížení věkové hranice pro možnost volit němečtí Zelení. Jejich typický argument zní, že možnost volit zvyšuje mezi středoškoláky zájem o politiku a o svět. Z dosud neprosazených 16 let se ve své programatice postupně dostali už na 14 let, dokonce se v jejich poslaneckých řadách vyskytli radikálové, podle nichž volební právo vzniká s narozením. Mají oprávněné očekávání, že v této věkové kategorii by bodovali nadprůměrně.

Ale nikdo z proponentů teenagerizace voleb nikdy neodpověděl na základní otázku: Proč by člověk, který si zatím ani nemůže koupit byt a na všechny důležitější právní úkony potřebuje právního zástupce, jenž ho má ochránit před následky jeho vlastních činů, proč by takový člověk měl najednou dostat právo ovlivňovat se svou nezkušeností celou společnost? Takový návrh nemá jinou než úzce politickou logiku. Avšak politika je jen prostředek, jak spravovat společnost.

V české společnosti se na člověka vztahuje občanské právo v plném rozsahu po dosažení osmnácti let věku, tečka. Předseda Rakušan tedy může dotáhnout svou myšlenku ad absurdum a navrhnout, aby nezletilost končila už v šestnácti – anebo se vrátit k „reálným problémům lidí“.