Šlechtová hájí Zemana: Má právo chtít, aby BIS u nás hledala novičok

Pondělní rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, který uložil šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi, aby BIS pátrala po tom, zda byl na území Česka vyvíjen nebo skladován jed novičok, není zbytečný či nadbytečný. Řekla to dnes ministryně obrany Karla Šlechtové (za ANO) při příchodu na jednání vlády demisi novinářům. Doufá, že kontrarozvědka potvrdí informace, se kterými se mohla seznámit dříve.

Novičok byl použit v Británii při útoku na bývalého agenta Sergeje Skripala. Rusko dříve uvedlo, že ČR byla jednou ze zemí, které novičok vyvíjely, což ostře odmítl premiér Andrej Babiš (ANO). Česko kvůli solidaritě s Británií v pondělí vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří musejí i s rodinami opustit zemi do 1. dubna.

Šlechtová dnes novinářům řekla, že prezidenta v pondělí odpoledne v Lánech informovala o záležitostech v režimu důvěrné a vyhrazené. „Takže nebudu nic komentovat,“ řekla. O tom, že se chystá Zeman pověřit BIS pátráním, věděla. „Nemám s tím žádný problém, je to v pravomoci prezidenta a doufám, že výsledky budou odpovídat mým informacím v režimu vyhrazené a důvěrné,“ uvedla.

BIS je určena k tomu, aby podobné informace zjišťovala, dodala Šlechtová. „Vůbec to není nic navrch, navíc, zbytečného,“ uvedla. Zpravodajská služba má podle ní zjistit nejen to, zda v ČR někdy novičok byl, ale také se zabývat všemi vyjádřeními ruské strany a informacemi, které šířila. „Já jako ministryně obrany trvám na svém prvním tweetu, že na území ČR novičok a žádné jeho části není,“ řekla.

Předseda opozičního hnutí STAN Petr Gazdík v pondělí prezidentův krok kritizoval. „Jestli kompetentní ministr řekl, že nervový plyn nepochází z naší země, ale prezident přesto pověří BIS vyšetřováním, čímž ministrovo prohlášení rozporuje, pohybuje se na hranici vlastizrady. Senát by měl jednat,“ uvedl na sociálních sítích. Česká ústava pracuje v souvislosti s prezidentem s termínem velezrada, kterou rozumí jednání směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky či jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident ztrácí úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Bývalý agent ruské vojenské rozvědky a pozdější spolupracovník britské tajné služby Skripal a jeho dcera byli začátkem měsíce v jihoanglickém Salisbury terčem útoku nervově paralytickou látkou označovanou jako novičok. Británie z otravy viní Rusko a vyhostila 23 ruských diplomatů, Kreml obvinění rezolutně odmítá a na rozhodnutí Londýna odpověděl recipročními kroky.

K vypovězení ruských diplomatů se připojily i další státy EU, mimo jiné Německo, Francie nebo Polsko, které vyhostily čtyři diplomaty. Proti ruským diplomatům vystoupily i Spojené státy, které jich vyhostily 60.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.