Hádka odborníků a „odborníků“. Všichni mluví o covidu, shodnout se ale nedokážou

Ve světle skokových nárůstů nakažených se odborníci stále nedokážou shodnout na tom, jak se postavit k pandemii covidu-19. Na konto vládních opatřeních se vyjadřují nejen epidemiologové a imunologové, ale také stomatologové, urologové, homeopati, datoví analytici a jaderní fyzici. Navzájem si posílají vzkazy, petice i otevřené dopisy, k výzvám se přidali i zdravotníci z první linie.

Největší rozbuškou k ostřejší debatě se stala petice, v níž skupina devíti odborníků mimo jiné žádala, aby vláda přestala děsit lidi. Výzvu podepsali mimo jiné zubař a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler či kardiochirurg Jan Pirk. Ti nyní již starší restrikce označili za nesmyslné a mnohem větší hrozbu viděli v drastických vládních opatřeních než v nemoci covid-19 jako takové.

Požadovali také upuštění od povinných roušek s výjimkou míst, kde to podle nich epidemiologická situaci vyžaduje, a rovněž od povinného testování bezpříznakových osob. To vše ještě předtím, než přišly rekordní nárůsty nakažených. „Vir tu je a asi bude navždy. Nemoc existuje a zabíjí, ale stoupající počet pozitivních PCR testů rozhodně nevede k italskému scénáři,“ komentoval Šmucler rozhovor s imunologem Jaroslavem Svobodou v Týdeníku Echo.

Právě signatáři zmíněné petice se ocitli pod palbou kritiky za to, že se vyjadřují k vládním opatřením a pandemii koronaviru i přesto, že nemají specializaci v oblasti epidemiologie, imunologie, virologie či příbuzných oborech. Kromě zubaře Šmuclera a kardiochirurga Pirka svůj podpis připojili také psychiatr Radkin Honzák, bioanalytik David Petrásek či homeopatici Ladislav Fiala, Kateřina Lucká a Ivan Vondřich. Mimo petici se s vlastními návrhy k opatření ozval také brněnský urolog Igor Motíl.

I přes razantní nárůst nakažených si Šmucler stojí za svými slovy a označil se za Jana Husa. „Já se řídím podle vědců ze Standfordské a Harvardské univerzity a oni nám posílají predikce pro Českou republiku. V epidemiologii proto spoléhám spíš na lidi ze zahraničí, kteří mají úspěšnost ve světě. Žádný český vědec se jim neblíží,“ řekl v rádiu Impuls Šmucler. Od jeho výroků se již distancovala TOP 09, která ho v březnu vyslala jako svého zástupce do Ústředního krizového štábu.

„Nezodpovědní lékaři, měli by se zdržet komentáře“

Ministr zdravotnictví a vakcinolog Roman Prymula (za ANO) označil petici za neodpovědnou. Podle něj autoři nepochopili vývoj koronavirové krize. Ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a imunolog Václav Hořejší vidí problém právě v „nezodpovědných lékařích“ – i jejich neodborné rady a analýzy situace napomohly tomu, že se země svíjí ve vysokých číslech nakažených.

„Myslím, že opatření měla být nasazena už někdy před koncem září. Odborníci, kteří viděli, jak se to rozvíjí, to doporučovali. Bohužel se tady našla skupina jiných lidí, kteří byli mylně považováni za odborníky, různí lékaři nezodpovědní, kteří vládu podporovali v nečinnosti a ve špatném vyhodnocení situace,“ řekl Hořejší. Podle něj si tito lidé mysleli, že situace není tak zlá, a nechtěli obyvatelstvu komplikovat život tím, že jim odepřou přístup ke kultuře. „Byla to chyba. Byla to velká chyba a může za to jak vláda, tak špatní rádci, kteří se tvářili jako odborníci,“ zhodnotil imunolog.

Podobného názoru je i prezident České lékařské komory Milan Kubek, který zkritizoval „letní lehkomyslnost a chybná rozhodnutí vládnoucích politiků“. Stejně tak opakovaně apeloval na spoluobčany, aby ignorovali rady různých „odborníků“, kteří podle něj zlehčují nebezpečí nemoci, o níž často nic neví. Jejich petici označil za jeden z nejhloupějších textů v současném mediálním prostoru.

Do diskuze se zapojili také lékaři a sestry z první linie, kteří se starají o covidové pacienty v nemocnicích. Ti společně požádali v otevřeném dopise vládu, aby se přestala rozhodovat „na základě marketingových poradců“, a lékařům, kteří nemají zkušenost s infekčními chorobami, doporučili, aby se zdrželi komentářů v médiích. „Nechceme vyvolávat paniku a zděšení, ale asi to musíte slyšet. Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších deset až 20 let kvalitního života,“ stojí v dopise.

Nejnovějším příspěvkem do debaty o koronavirových opatření se stala výzva skupiny vědců a odborníků pod záštitou rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka. V ní epidemiolog Petr Smejkal a biochemik Jan Konvalinka doporučují vycházení jen v nejnutnějších případech a zavedení osobního lockdownu. Předpovídají blížící se přetížení zdravotního systému a omezení standardní zdravotní péče. ,,Pokud nedojde k dramatické změně chování, je náš odhad 5 000 až 15 000 zemřelých do konce roku," varují experti, mezi nimi také jaderná fyzička Dana Drábová či datový analytik Petr Ludwig.

Vzdělání v epidemiologii a imunologii? Záleží na škole, někde je povinná

Předmětem debaty o koronaviru a vládních opatřeních je také to, kdo všechno „má právo“ se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Co se týče akademického minima z oblasti epidemiologie, imunologie a příbuzných disciplín, zde záleží na samotných lékařských fakultách a jejich kurikulu.

„Studenti na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (1. LF UK) se v této oblasti vzdělávají například na našem Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), ve 4. ročníku mají předmět a také předstátnicovou stáž z hygieny a epidemiologie,“ sdělila redakci Echo24.cz Petra Klusáková, mluvčí 1. LF UK. Jedním z někdejších absolventů je i zmíněný prezident ČLK Milan Kubek.

Pakliže jsou mezi lékaři jiných specializací, kteří se nyní vyjadřují k současné koronavirové situaci, absolventi 1. LF UK, prošli si stejným studijním základem v oblasti hygieny a epidemiologie, někteří ovšem před desítkami let. S ohledem na časovou prodlevu tedy nemohlo jít o nejnovější vědecké informace. Pokud se na tuto oblast nespecializovali a dále se v ní vzdělávali mimo akademický prostor, to je potom hůře doložitelné. „To byste se musel obrátit zase na konkrétní lékaře,“ dodala Klusáková.

„V oboru všeobecného lékařství je obor imunologie standardně vyučovaným předmětem pro 3. ročník a je povinný pro všechny studenty. Obor virologie je mnohem širší a je spíše oborem vyučovaným na Přírodovědecké fakultě. U nás čistě virologie není (o virech se však dozví např. v lékařské biologii, která je také povinná pro všechny studenty). Epidemiologie se vyučuje kupříkladu u nelékařských oborů,“ řekl redakci Echo24.cz Ondřej Dostál z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.