Lidé v pandemii samoty. Nikdy v dějinách nežilo tolik lidí singl

JSME V TOM SPOLU: SAMI

Lidé v pandemii samoty. Nikdy v dějinách nežilo tolik lidí singl
Lidé si na jednu stranu na samotu stěžují, na druhé ji vyhledávají. Sice je třeba zohlednit, že osaměním často trpí senioři, kteří si samotu mnohdy nevolí, avšak samota se zdaleka netýká jen této skupiny. Foto: Shutterstock
4
Týdeník
Tereza Matějčková
Sdílet:

Pandemie máloco vynalezla, ale leccos posílila, občas na hranici snesitelnosti. Třeba samotu. Až čtvrtina obyvatel západní Evropy uvedla, že během pandemie trpěla výrazným pocitem samoty. Ale o nový problém nejde. V Británii ustavili „ministerstvo pro samotu“ již v roce 2018 a analogická instituce existuje v Japonsku. Nikdy v dějinách nežilo tolik lidí samo. V Česku žijí v jednočlenné domácnosti tři lidé z deseti, v Německu to jsou čtyři z deseti a trend je vzrůstající.

Ale v tom případě tu něco nesedí. Lidé si na jednu stranu na samotu stěžují, na druhé ji vyhledávají. Sice je třeba zohlednit, že osaměním často trpí senioři, kteří si samotu mnohdy nevolí, avšak samota se zdaleka netýká jen této skupiny. Podle průzkumů se nejčastěji cítí osamělí mladí lidé ve věku mezi 18. a 29. rokem, což jsou titíž lidé, kteří se do samoty stahují a ani jako třicátníci z ní mnohdy nemíní vystupovat.

V nedávné době vyšly v Německu, patrně i pod vlivem pandemického osamocení, tři výrazné knihy zabývající se samotou. Přestože nepatřily do zábavné literatury, každá se týdny držela v žebříčcích bestsellerů. Autory jsou příslušníci tří odlišných věkových i genderových skupin. Prvním je sedmasedmdesátiletý filozof Rüdiger Safranski, kterého může český čtenář znát jako autora biografie Friedricha Nietzscheho, druhým je čtyřicátník Daniel Schreiber, spisovatel, slavista a zástupce sexuálních menšin, a třetí knihu napsala padesátiletá novinářka Katja Kullmannová.

Safranského kniha Být jednotlivcem / Filozofická výzva (2021) je tradiční meditací nad problémem samoty. Filozofové se samoty nikdy neobávali, nebojí se ani Safranski. Ať od Platona, nebo Heideggera, až na výjimky slýcháme výzvy, abychom se vytrhli ze švitořivé rozptýlenosti, z průměrnosti, do níž upadáme v přítomnosti druhých, a uvědomili si, že samota je základním určením člověka. Vždyť nejpozději v umírání budeme zcela sami, tak si to nacvičme už za života, ať v rozhodujícím okamžiku neselžeme.

Celý esej Terezy Matějčkové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články