Tornádo v Praze. Na Vyšehradě vyvrátilo zdi a rozštípalo trámy paláce

První tornádo zaznamenané na území České republiky si jako terč vybralo knížecí palác na Vyšehradě. Dne 30. července 1119 po poledni přišel „prudký vítr, ano, sám Satanáš ve víru“ od jihu, vyvrátil „starou a velmi pevnou zeď“ a zničil prostřední část paláce, lámaje mohutné stropní trámy na kusy, přičemž postranním částem budovy se nic nestalo. Víme to díky kronikáři Kosmasovi, tou dobou již starému muži, který patrně viděl řádění živlu na vlastní oči.

Škody napáchané Kosmasovým tornádem odpovídají intenzitě 3–4 na rozšířené Fujitově stupnici. Mohlo tedy být zhruba stejně silné jako to, které nyní zdevastovalo krajinu kolem Moravské Nové Vsi.

Kosmas měl svým způsobem štěstí, že jím zaznamenané tornádo se odehrálo přímo v Praze. Obecně nám historický přehled spíš schází, protože na rozdíl od mnoha jiných katastrof jde v případě tornáda o striktně lokální jev. Jedna budova se může změnit v trosky a další, stojící o pět set metrů dál, zůstat téměř nezasažena. Ve vedlejší vesnici nemusejí mít následky vůbec žádné.

Tornádo za sebou zanechává úzkou stopu, obvykle dlouhou jen pár kilometrů. Pouze v mimořádných případech dokáže ujít krajinou podstatně delší cestu. I kdyby se tedy tornáda v knížecích Čechách vyskytovala častěji, je dost nepravděpodobné, že by u nich tehdy byl někdo gramotný, kdo by jejich průběh zaznamenal pro budoucnost a jehož dílo by se zachovalo do našich časů.

Naši předkové ovšem tornáda aspoň sporadicky potkat museli, protože Evropa patří k těm místům světa, kde se tornáda vyskytují nejčastěji. Dalšími takovými místy na zeměkouli jsou například Jižní Afrika nebo Bangladéš, hustě osídlená a velmi rovinatá země rozkládající se v deltě řeky Gangy.

Celý text Lidé a tornáda si můžete přečíst již nyní na EchoPrime. Nebo od čtvrtka v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.