Benešová má hlídat, kdo má střet zájmů, řekl Ústavní soud. Ministryně se k tomu ale nemá

ústavní soud o střetu zájmů

Benešová má hlídat, kdo má střet zájmů, řekl Ústavní soud. Ministryně se k tomu ale nemáNové
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) Foto:

Foto: Twitter ministerstva spravedlnosti (@SpravedlnostCZ)

Domov

Karolína Vaverková

Klíčovou institucí pro kontrolu dodržování pravidel zákona o střetu zájmů je ministerstvo spravedlnosti, dnes vedené Marií Benešovou (za ANO). V rozhodnutí, jímž ponechal Ústavní soud zákon beze změn, to píšou ústavní soudci. Soudci upozornili, že ministerstvo má podle platných zákonů povinnost zjednat nápravu, pokud zákon není dodržován. Z jejich nálezu přitom vyplývá, že v případě střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) české úřady zatím zákon nevykládají správně. Ministerstvo spravedlnosti se ale zasáhnout nechytá.

Ústavní soud se o povinnosti ministerstva spravedlnosti zmiňuje ve svém rozhodnutí v bodě 145. „Z hlediska obecných zásad kontroly dodržování pravidel zákona o střetu zájmů je ústředním orgánem státní správy pro tuto oblast Ministerstvo spravedlnosti, které má proto rovněž povinnost dbát o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činit podle zákonů potřebná opatření k nápravě (§ 14 odst. 5 ve spojení s § 24 odst. 5 kompetenčního zákona a § 13 zákona o střetu zájmů),“ píšou soudci.

Střet zájmů je dnes podle zákona přestupek, o kterém rozhodují větší obecní úřady. Nicméně způsob, jímž se obecní úřad dozví, že může být přestupek páchán, je založen na tom, že někdo jiný na to upozorní. V praxi tak nezisková organizace Transparency International ČR na Městský úřad v Černošicích odeslala podnět, podle něhož Babiš ovládá holding Agrofert i po převedení do svěřenských fondů a vlastnictvím médií porušuje zákon.

Zákon tedy nyní stojí na těchto podnětech. „My víme, kdo přestupky řeší. Ale jde o to, z čí iniciace tak obecní úřady činí,“ řekl deníku Echo24 ústavní právník Jan Kysela. „Ústavní soud nyní obecně upozornil na to, že jedna věc je, co si napíšeme do zákona. Druhá, jak je nastavena sankce, ale třetí věc je, zda tu sankci vůbec někdo efektivně uplatňuje,“ dodal Jan Kysela.

Okolní země přitom mají specializované antikorupční správní úřady, upozornil dále Ústavní soud. Zmiňuje francouzský Vysoký úřad pro transparentnost veřejného života s padesáti pracovníky a 14 tisíci povinnými osobami, v Rumunsku fungující Národní úřad pro integritu s více jako stovkou zaměstnanců a více jako 300 tisíci povinnými osobami, polský Ústřední protikorupční úřad v Polsku s více jak tisícem pracovníků a úřadovnami po celém státě a další.

Benešová střety zájmů řešit nebude

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová se přes výzvu ústavních soudců nechystá střetem zájmů politiků zabývat, to ani v případu premiéra Babiše, i když jeho střet zájmů konstatovala finální auditní zpráva Evropská komise. „Ministerstvo není podle našeho názoru kompetentní např. k autoritativnímu určování, zda se konkrétní veřejný funkcionář nachází ve střetu zájmů, a tím pádem ani k vyvozování veřejnoprávní či soukromoprávní odpovědnosti z takové situace,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo spravedlnosti Andrea Šlechtová.

Proto ani nebude „činit podle potřebná opatření k nápravě“ v kauze premiéra Babiše ani jiných neobjasněných případech střetu zájmů, jak vyžaduje zákon. „Pokud jde o vyvození důsledků z odkazovaného nálezu Ústavního soudu, můžeme pouze konstatovat, že ministerstvo hodlá stejně jako dosud vykonávat všechny své kompetence, jejichž výkon mu v intencích zákona o střetu zájmů náleží,“ dodala Šlechtová s tím, že v kontextu zákona o střetu zájmů pak vykonává resort „primárně evidenční, kontrolní a metodickou činnost ve vztahu k oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů a plní roli institucionálního oznamovatele zjištěných přestupků na úseku střetu zájmů“.

Prověřování Babišova střetu zájmů zatím uvázlo na mrtvém bodě. Městský úřad v Černošicích sice premiérovi uložil sankci ve výši 200 tisíc, Krajský úřad ve Středních Čechách ale jeho rozhodnutí zrušil za využití argumentů, které na první pohled odporují stanovisku Evropské komise i Ústavního soudu. Prověřit rozhodnutí krajského úřadu má nyní nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Pro něj bude důležité další konstatování ústavních soudců. Ti totiž uvedli, že tuzemský zákonodárce i státní orgány musí respektovat pojetí střetu zájmů, jak ho popisuje finanční nařízení Evropské komise. Ta již ve finální auditní zprávě premiérův střet zájmů konstatovala. Premiér střet zájmů dlouhodobě vylučuje s tím, že zákonu o střetu zájmů vyhověl, když svůj majetek převedl do svěřenských fondů. Na dotaz deníku Echo24, zda Zeman bude pro potřeby prověřování rozhodnutí vycházet i z unijního nařízení o střetu zájmů, Zeman vzkázal, že do okamžiku rozhodnutí se nebude nijak vyjadřovat.

O rozhodnutí ústavních soudců předseda vlády Babiš řekl, že jej respektuje. I nadále ale považuje zákon o střetu zájmů za legislativu, která vznikla kvůli němu, konkrétně kvůli tomu, aby ho další politické strany „vyštvaly“ z politiky. Střet zájmů dlouhodobě vylučuje.

Na zásadní výklad zákona Ústavním soudem upozornil komentátor deníku Echo24 Petr Holub zde.

Dále čtěte: „Prohra Babiše a Zemana – střelili se do vlastní nohy.“ Opozice komentuje verdikt ÚS