KOMENTÁŘ
Stavba nové tramvajové trati v horní polovině Václavského náměstí začne letos 29. června a potrvá tři roky. To je nikoli aprílové, nýbrž včerejší sdělení ředite ...
00:01
00:01
00:01
00:01
15. 4.
15. 4.
15. 4.
15. 4.
15. 4.
15. 4.
Ministr zdravotnictví si pochvaluje, že stále víc testujeme, přesto počet nových případů koronaviru neroste. Premiér doporučuje rušit karanténu. „Když to půjde, tak postupně se můžeme pomalu vracet k normálu i před Velikonocemi,“ řekl Právu. To může těžko znamenat něco jiného než potěšitelnou skutečnost, že epidemie COVID-19 odchází, aniž přímo napáchala zásadní škody.
Stejně potěšitelné zprávy, až neuvěřitelné po týdnech strašení o největší katastrofě od druhé světové války, přišly z dalších zemí střední, severní a jižní Evropy. O víkendu poklesl počet nakažených ve všech zemích daného regionu. Může to být tím, že si zdravotníci vzali volno a neměřili, ovšem v některých zemích se bilance zlepšila i ve srovnání posledních dvou víkendů, konkrétně v Nizozemsku, Finsku, Švýcarsku, dokonce v Itálii a překvapivě prudce v Rakousku, které dosáhlo zatím nejvyšší mety a hlásí víc uzdravených než nových případů. Počet nově nakažených stagnuje na Pyrenejském poloostrově, v Belgii a Norsku, sice se zvýšil v Německu, Česku, Polsku a dvou skandinávských státech, ovšem v nich bylo prvotním důvodem, že začaly mohutně testovat. Je pravda, že po zkušenosti z minulých týdnů nejde statistikám příliš věřit, v každém případě se ty současné k vyvolání paniky už nehodí.
Poslední vývoj epidemie znovu připomíná chřipku, jejíž vrchol se postupně přesouvá z jedné země do druhé. Proto v západní Evropě, pokud se tím míní Francie, Velká Británie a Irsko, roste počet nových případů dosud nepříjemně rychlým tempem, ještě vážnější je situace v Americe. Totéž platí pro Turecko. Přesto právě poslední vývoj v centrální Evropě dává naději, že se poměry zlepší i v těchto zemích.
Ani teď nejde epidemii koronaviru a její zdravotní důsledky podceňovat, tím spíše, že řada lékařů už dnes připomíná další starost. Hlavním rizikem přestává být možný nedostatek lůžek intenzivní péče, ale zdravotní stav pacientů, jejichž léčení bylo přerušeno kvůli blokování kapacit pro očekávané pacienty s nemocí COVID-19 a opatrností hygieniků. To se týká dokonce životně důležitých transplantací.
Přesto není pochyb, že právě Česko by mohlo mezi prvními uvolnit některé z příkazů karantény. Vedle nejhůře zasažených regionů Itálie a Španělska byly právě v Česku restrikce nejtvrdší. Po srovnání se zeměmi, které sociální distanc ordinovaly mírnějšími prostředky, by se tato zřejmě přehnaná opatření, včetně povinnosti nosit roušky kdekoli mimo domov, zákaz sedět na lavičce v parku, případně opustit republiku, dala zmírnit bez jakéhokoli nebezpečí.
