Za nízkou nezaměstnanost platíme miliardovým dluhem. Antivirus již nemá smysl

Stát si uměle přiškrcenou malou nezaměstnaností před sebou tahá dluh, který se projeví až v příštím roce. Nízké číslo 3,8 procenta z července je totiž z velké části způsobena programem Antivirus, který drží firmám zaměstnance doma na překážkách a stát jim zpětně proplácí mzdu. Propad tak zřejmě nastane až v jarních měsících v příštím roce, kdy se začne masivně propouštět. Do konce roku se totiž bude nadále přispívat nepracujícím zaměstnancům.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se tak může od začátku koronavirové krize chlubit příznivými čísly na trhu práce. V červnu bylo nezaměstnaných 3,7 procenta a v červenci pouhých 3,8 procenta. Nárůst přitom není způsobený propouštěním z důvodu ekonomické krize, ale příchodem části učitelů na úřady práce a neochota firem nabírat nové pracovníky v době dovolených. Přiznává to i resort Jany Maláčové, podle které je aktuálně 279 tisíc uchazečů o zaměstnání. Přitom volných míst je 334 tisíc.

Stát se snažil firmám v době koronavirové karantény pomoci a přispěchal s obdobou kurzarbeitu, který ovšem drží zaměstnance doma. Při rakouském či německém modelu by si stát spolu s firmou mzdy pracovníků rozdělily a zaměstnanec by přešel na zkrácený úvazek. Do dnešního dne tak vláda Andreje Babiše podpořila 57 tisíc firem a podpořilo na 757 tisíc zaměstnanců, kteří nepracují. Program má fungovat do konce srpna, kvůli nízké nezaměstnanosti a vyhlídce voleb ale vládní kabinet uvažuje, že se prodlouží do konce roku.

Proti tomu ale začínají sílit hlasy, protože stát pouze vytváří iluzi, že je o pracovníky nadále zájem. „Neustále odsouváme problém, který dříve nebo později přijde. U řady míst je těžko představitelné, že budou letos či příští rok využitelné. Poté, až Antivirus skončí, tak tito lidé budou stejně propuštěni. Je tedy otázka, zda to má smysl. Čím déle pokračujeme v těchto programech, tak sice vykazujeme nízkou nezaměstnanost, ale je to pouze určitý klam,“ řekl pro Echo24 ekonom a člen poradního týmu Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.

Podle něj byl smysl programu pouze na začátku krize, tedy mezi březnem až maximálně červnem. Nyní je však Antivirus kontraproduktivní a navíc čím dál víc dražší. „Pokud se program prodlouží do konce roku, tak výpovědní doba se projeví v březnu až dubnu, kde vzroste nezaměstnanost. K této situaci tak i tak dojde, tak není důvod čekat půl až tři čtvrtě roku. Pochopitelné by to možná bylo, kdyby náklady byly malé. Ty jsou ale enormní, kdy nám vznikají desítky miliard vznikají dluhů navíc,“ dodal Kovanda.

Antivirus zatížil státní kasu již 16,4 miliardami korun. Pokud by se ve stejné pomoci počítalo až do prosince, tak by částka mohla být dvojnásobná. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by bez programu Antivirus bylo bez zaměstnání dalších 150 tisíc lidí. První vlna se očekává v září, po ukončení sezonních prací a nástupu vysokoškolsky vzdělaných lidí na pracovní trh. „Je nejvyšší čas přestat blokovat pohyby na trhu práce programem Antivirus-B a státní pomoc postupně vypínat, abychom zjistili, jaký je skutečný stav. A dali šanci jak zaměstnancům, tak firmám se přesunout za lepším nebo se přizpůsobit,“ uvedla Horská.

Podle ní je navíc situace na pracovním trhu podivná, protože oficiálně je stále více volných míst než počet uchazečů. „Od února ubylo jen 17 341 neobsazených pozic. Buď této statistice navzdory ujištění úřadu práce nemůžeme věřit, nebo čelíme vážné strukturální nezaměstnanosti,“ dodala.

Česká inspirace v zahraničí

V současné době mohou firmy spadat do dvou druhů pomoci. První je určen pro firmy, které kvůli vládním krizovým opatřením či karanténě musely mít zavřeno či omezený provoz. V tomto případě dostávají firmy příspěvek 80 procent z vyplacené náhrady a to do 39 tisíc korun. Program Antivirus B je pak nastaven pro společnosti, které se dostaly do problémů například kvůli nedostatku surovin nebo je postihl pokles poptávky. V případě splnění podmínek poskytne stát 60 procent z vyplacené mzdy do 29 tisíc korun. Z obou programů navíc firmy odvádějí za své zaměstnance odvody. Podnikatelé navíc musejí svým zaměstnancům nejdříve mzdy vyplatit a poté žádat o náhradu stát. Firmy mohou zažádat také o odpuštění odvodů, což se označuje jako podpora C.

Český model se inspiroval u Německa a Rakouska, kde má kurzarbeit dlouhou minulost. Firmy ji využívají v době hospodářské recese nebo když musejí snížit svou produkci. Během koronakrize se takto drží místa pro ty pracovníky, kterým je pouze zkrácen pracovní úvazek. Celých 60 procent čisté mzdy na toto místo vyplácí Německá pracovní agentura a zbytek za odvedenou práci zaměstnavatel. Pokud má například zaměstnanec alespoň jedno dítě, podíl od agentury se navyšuje na 67 procent.