„Je to cenzura.“ ÚSTR je kritizován za vyškrtnutí kapitoly Kudrnovy a Stárkovy knihy

Diskuze o výkladu komunistického režimu, kterou odstartoval rozhovor Týdeníku Echo s děkanem Filozofické fakulty Michalem Pullmannem, neberou konce. V úterý se totiž znovu ozval šéf Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma, jenž napsal otevřený dopis řediteli ÚSTR Zdeňku Hazdrovi kvůli vyškrtnuté kapitole ve vědecké publikaci Kniha v barvě krve. Ta se věnuje takzvanému revizionistickému přístupu k minulosti a zastánce revizionismu kritizuje. Klíma požaduje navracení kapitoly do knihy, podobně jako nedávno zkritizoval děkana Pullmana za relativizaci zločinů komunismu. ÚSTR kritiku odmítá.

Klímovi vadí, že došlo k cenzuře předmluvy, za níž stojí historik Ladislav Kudrna někdejší disident a historik František „Čuňas“ Stárek.

Text, který byl vyřazen z chystané knihy, publikoval koncem týdne deník Echo24. „Problém revizionistů spočívá v tom, že si do minulosti, v tomto případě normalizace, projektují problémy dnešní doby, zatímco období reálného socialismu pro ně představuje společnost, v níž vládla sociální rovnost, jistoty, plná zaměstnanost a klid na práci,“ píší Stárek s Kudrnou v původní verzi předlohy, kterou redakce znovu přináší v plném znění.

Podle nich je pro tzv. revizionisty příznačné, že „jejich kritika primitivního antikomunismu se nese v intencích normalizačního new speaku předsednictva ústředního výboru“.

Úvod Echo1 by newsroom on Scribd

Cenzura jako vědecký postup

Klíma v otevřeném dopise, který publikovalo Forum24, považuje za vrchol absurdity, jestliže se právě ÚSTR dopouští cenzury a omezuje svobodu vědeckého bádání o tomto období.

„Autoři popisují, jak represivní složky postupovaly proti různým skupinám obyvatelstva, jako byli mladí lidé, hudebníci a jejich posluchači apod., a vytýkají revizionistům, jak lehce se vyrovnávají s absencí svobodných voleb, mediálním monopolem komunistické strany, nemožností cestovat atd. O tom, že je tento popis naprosto přesný, svědčí i diskuse, která probíhala v minulých týdnech po zveřejnění rozhovoru s doc. Michalem Pullmannem,“ napsal Klíma s odkazem na rozhovor Týdeníku Echo. Podle něj bylo hlavním argumentem revizionistů to, že jejich závěry jsou podložené vědeckými metodami a že k historii jako vědeckému oboru se mají vyjadřovat historici. „V knize, o níž píši, se vyslovili – a byli zcenzurováni,“ píše Klíma. „Jak má tedy vědecká diskuse probíhat, jestliže autoři, kteří mají jiný názor než revizionisté, jej nesmějí publikovat, a to dokonce v instituci, která je k tomu ze zákona zřízená?“ ptá se Klíma v dopise.

Klíma v otevřeném dopise mimo jiné zmiňuje, že recenzenti, které jmenoval ÚSTR, se postavili proti tomu, aby výše zmíněné názory autorů směly být v odborné knize publikovány. „Zatímco dosud probíhala diskuse v teoretické rovině a zdálo se, že jde o akademickou polemiku, nyní je prokazatelné, že nejde o výměnu názorů, ale o mocenské potlačování odlišných názorů. Je to o to závažnější, že toto potlačování, tato cenzura vědecké práce, se odehrává pod záminkou vědeckého postupu,“ tvrdí Klíma. „Cenzura je vydávána za vědecký postup, cenzoři vystupují jako recenzenti,“ nelíbí se Klímovi. Posudek na knihu Kudrny a  Stárka napsali podle serveru forum24 tři recenzenti: Přemysl Houda, Jerguš Sivoš a Michal Stehlík.

Podle Ondřeje Matějky, náměstka ředitele ÚSTR jde o pouhá nařčení. „Rukopis publikace prošel recenzním řízením, což je standardní postup poskytování zpětné vazby, jehož cílem je zajistit co nejvyšší odbornou úroveň výstupu. Recenzní řízení v žádném případě není cenzura. Recenzním řízením prochází každý rukopis odborné publikace v Ústavu, autoři recenzí jsou odborníci pracující mimo Ústav a vybraní v souladu s interními normami. Tento proces je obvyklý na všech vědeckých pracovištích,“ uvedl na webu ústavu.

Převaha recenzentů dle vyjádření ÚSTR doporučila předlohu přepracovat. „Je zcela jasné, že v tomto ani v žádném jiném případě není vůči odborným textům vznikajícím na půdě Ústavu uplatňována žádná cenzura,“ doplnil Matějka.

Vraťte kapitolu

K celé kauze se vyjádřili i oba autoři knihy Kudrna se Stárkem. „Na základě negativní reakce dvou ze tří recenzentů (nám přidělených vedením ÚSTR) musel být bohužel z knihy odstraněn,“ potvrdili informaci, o níž píše Klíma. „Mediální bouře, vyvolená rozhovorem Daniela Kaisera s Michalem Pullmannem, pouze potvrdila naše obavy ohledně tzv. revizionismu. V čele Filozofické fakulty Univerzity Karlovy stojí člověk, nacházející demokratické prvky stalinismu ve vraždění technické inteligence či popisující příslušníky Státní bezpečnosti jakožto přísné otce, dohlížející na své děti. Třicet let od listopadu 1989 jsme svědky největšího přepisování, ohýbání a falšování našich moderních dějin,“ uvádí Stárek s Kudrnou.

Ke kauze se vyjádřil i historik ústavu Petr Blažek. „Nechápu, jak může recenzent rozhodnout, zda něco bude v knize. Může podle mne jen doporučit, pokud se nejedná o věcné chyby, ale o interpretace,“ uvedl na Facebooku. „Michal Klíma má pravdu, pane řediteli Hazdro, vraťte kapitolu do knihy! Je to zvláště ostudné, že jejím spoluautorem je člověk, který seděl roky v komunistických kriminálech. A druhým autorem je jediný docent, který pracuje v ÚSTR na celý úvazek,“ dodal.

Červencový rozhovor Týdeníku Echo s děkanem Filozofické fakulty, Michalem Pullmannem, v němž Pullmann obhajuje některé praktiky komunistického režimu, vyvolal vlnu kritických reakcí. Pullman v rozhovoru mimo jiné říká, že lidé před rokem 1989 neměli touhu cestovat, a proto jim zavřené hranice nevadily. Celou kauzu pečlivě sleduje mediální manažer Michal Klíma, který mimochodem pochází z disidentské rodiny, jeho otec, spisovatel Ivan Klíma, měl zakázáno vydávat poté, co prosazoval zrušení cenzury v tisku.