Plaga jde proti Babišovi. „Úřední maturita je bezdůvodná devalvace vzdělávání“

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) nesouhlasí s návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) na udělení úřední maturity. Ve spolupráci se zástupci škol dokončuje další úpravy maturitních zkoušek pro tento rok, které by měly zohlednit zejména situaci studentů pracujících kvůli epidemii covidu-19 v nemocnicích a sociálních službách. Maturitní zkouška je podle něj nezbytným požadavkem pro výkon řady profesí a její plošné nahrazení úředním aktem na základě studijních výsledků by podle něj znamenalo bezdůvodnou devalvaci vzdělávání. ČTK to sdělila ministrova mluvčí Aneta Lednová.

„Již v lednu, kdy jsme představovali úpravy maturit, jsme jasně řekli, že další možné úpravy budou záviset na vývoji epidemické situace. Vzhledem k tomu, že závažnost situace stále neumožňuje návrat k prezenčnímu vzdělávání, je namístě přistoupit k dalším úpravám. A to zejména s ohledem na další pracovní povinnost žáků vybraných zdravotních a sociálních oborů. Úřední maturita však není správnou a adekvátní cestou,“ uvedl dnes ministr.

S nápadem, že by letos maturanti mohli dostat známky podle průměru za celé své studium, a získat tak takzvanou úřední maturitu, přišel premiér minulý týden. Studentům by to podle něj pomohlo zvládnout napětí, kterému čelí kvůli epidemii covidu-19. Uvedl, že je s Plagou ohledně letošních maturit dlouhodobě v rozporu.

Naopak vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes Plagu podpořil, když řekl, že by rozhodnutí o podobě maturit mělo vycházet ze stanoviska ministerstva školství.

Úřad avizoval, že chce o podobě maturit rozhodnout do konce tohoto týdne. Už v lednu ministr oznámil, že se podobně jako loni zruší slohy z češtiny a cizích jazyků. U didaktických testů se má prodloužit čas a ústní zkoušky mají zůstat. Praktické zkoušky mohou mít jinou formu, případně se mohou posunout na léto.

Státní didaktické testy i školní část maturity mají podle dnešního vyjádření ministerstva svůj účel, který je nezbytné zachovat i v současné velmi obtížné době. Zatímco testy ověřují nezbytné minimum znalostí v základních předmětech, školní maturita se zaměřuje na dovednosti pro výkon povolání či další studium, uvedl úřad. Dlouhodobá nepřítomnost žáků ve školách je podle něj od září vyvážena povinnou výukou na dálku či doporučením, aby se vzdělávání maturantů ve druhém pololetí zaměřovalo jen na přípravu k maturitní zkoušce.

Ministerstvo je podle Lednové připraveno zohlednit situaci letošních maturantů, kteří zároveň kvůli nařízené pracovní povinnosti nebo dobrovolně pomáhali či stále pomáhají v zařízeních poskytujících zdravotnické nebo sociální služby. Plošné nahrazení zkoušek úřední maturitou by ale úřad považoval za nezodpovědné vůči žákům i jejich budoucím zaměstnavatelům. Odmítavě se k úředním maturitám postavili i zástupci středoškolských asociací, Česká konference rektorů nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Podle údajů Cermatu se k jarnímu termínu maturit přihlásilo poprvé 72 751 studentů. Státní maturitní testy se mají konat od 3. do 7. května, školní maturity od 16. května. Praktické maturity začínají podle vyhlášky ministerstva od 1. dubna.

Svaz průmyslu: Není pravda, že zaměstnavatelé nevyžadují maturitu

S návrhem premiéra Andreje Babiše (ANO) na úřední maturitu v letošním roce zásadně nesouhlasí ani Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu není pravda, že zaměstnavatelé maturitu nevyžadují, někteří by úřední maturitu nemuseli uznávat jako plnohodnotnou. Na dotaz ČTK to řekla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Proti úřední maturitě jsou i rektoři vysokých škol, řekl předseda České konference rektorů Petr Sklenička.

Premiér minulý týden přišel s nápadem, že by letos maturanti mohli dostat známky podle průměru za celé své studium, a získat tak takzvanou úřední maturitu. Zaměstnavatelé podle jeho vlastních zkušeností maturitu nekladou na první místo a studentům by to pomohlo zvládnout napětí kvůli epidemii covidu-19, řekl.

Svaz průmyslu je ale proti. „Přestože chápeme složitost současné situace, zavedení úřední maturity nepodporujeme, protože by mohlo diskriminovat letošní držitele maturity oproti maturantům z jiných ročníků,“ uvedla Jabůrková. Maturita je podle ní pro zaměstnavatele ověřením dosažených znalostí, protože váha známek i kvalita výuky v jednotlivých školách se liší. V případě nejasností s letošní maturitou by podle svazu mohly firmy dávat absolventům mzdy jako lidem se základním vzděláním.

Jabůrková podotkla, že návrh na úřední maturity se zaměstnavatelskými svazy nikdo nekonzultoval. Od začátku pandemie se podle ní výuka na dálku ve školách velmi zlepšila, takže pro zvládnutí maturit podle svazu stačí úprava zkoušek, jak to plánuje ministerstvo školství. Za schůdnou označila i možnost, že by žáci, kteří se na květnovou maturitu necítí, získali osvědčení o absolvování středního vzdělávání v daném oboru a měli možnost si maturitu bez dalších podmínek dodělat do pěti let.

Proti úřední maturitě jsou i rektoři vysokých škol

Vysoké školy podporují podle Skleničky k úředním maturitám odmítavé stanovisko středoškolských asociací. „Dovedeme si představit, že (maturity) nebudou zcela stoprocentní a kompletní, jak jsme zvyklí, když není nouzový stav, ale určité prvky maturit musí zůstat zachovány. Na tom se shodujeme,“ řekl.

Otevřený dopis premiérovi proti úředním maturitám podepsali zástupci Asociace ředitelů gymnázií, Unie školských asociací CZESHA, Sdružení učňovských škol, Asociace ředitelů základních škol, Asociace zdravotnických škol ČR, Asociace obchodních akademií České republiky, z.s. a Asociace ředitelů hotelových škol. Upozornili v něm na to, že distanční vzdělávání je od loňského září povinné a pokud se řádně nekonalo, měli studenti usilovat o nápravu u ředitelů či zřizovatelů škol nebo u České školní inspekce. Studenti by se měli učit překážky překonávat, nikoli obcházet, a proto by se zkoušky měly jen upravit, shodli se zástupci škol.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček dnes řekl, že sociálně demokratičtí ministři budou ve vládě postupovat podle doporučení ministerstva školství. Rozhodnutí o podobě maturit má být podle Hamáčka odborné. Proti návrhu premiéra se na sociálních sítích vyjádřili také například poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) a Petr Gazdík (STAN) nebo náměstek hejtmana a lídr jihočeské TOP 09 v podzimních sněmovních volbách Pavel Klíma.