Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

DAŇ Z MIMOŘÁDNÝCH ZISKŮ

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky
Ministr financí Zbyněk Stanjura. Foto: Ministerstvo financí
1
Ekonomika

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.

Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele (psali jsme zde).

V bankovním sektoru takzvaná windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti více než dvě miliardy korun ročně, bude se na jeho společnosti s činností v daných oblastech tato daň aplikovat. „Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit windfall daň skutečně jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům. Posuzováním celých holdingů v energetice chceme eliminovat nežádoucí efekt přelévání zisků k mateřským společnostem,“ uvedl Stanjura. V petrochemii, těžbě fosilních paliv a velkoobchodu s pohonnými hmotami podléhají podle něj nové dani v důsledku evropských pravidel v podstatě všechny činné firmy.

Návrh Evropské komise explicitně hovoří o zavedení této daně v sektoru energetiky a těžbě, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů. Národní vlády mají možnost doplnit si vlastní mimořádnou daň o další obory ekonomiky podle vlastního uvážení. „My jsme se rozhodli zapojit také bankovnictví. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost i v mezinárodním srovnání. Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB. Výhodné úročení ale už tolik nepromítají do bankovních produktů pro své klienty s výjimkou hypotečních a dalších úvěrů, kde naopak úrokové sazby narůstají,“ uvedl Stanjura.

Windfall tax pokřiví trh, varuje expert

Účinnost nové daně je nastavena na roky 2023 až 2025, již příští rok se budou platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v příštím roce, dodal ministr.

Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš před jednáním uvedl, že se zmíněná windfall tax měla schválit ruku v ruce s cenovým stropem, protože spolu neodmyslitelně souvisí. „Musíme se dívat i na zdanění nadměrných zisků, kdy se podle odhadů bavíme o sto miliardách. Zastropování nemůže jít celé na vrub státního rozpočtu,“ řekl Bartoš s tím, že se debaty o zastropování cen a windfall tax nedají oddělit.

Od minulého týdne se na potenciální zdanění mimořádných zisků valí kritika spíše z technických a procesních důvodů. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová například kritizovala, že Stanjura už počítá v rozpočtu se zisky z opatření, které zatím ani nebylo přijato a ani nejsou známy jeho přesné parametry. Řekla, že takový postup je v rozporu se zákonem a Stanjura by měl okamžitě odstoupit.

Opatření kritizovali zástupci postižených sektorů i někteří analytici. Například partner PKF Apogeo Martin Bortlík uvedl, že windfall tax je formou sektorové daně, která podle něj znamená pokřivení trhu. Stát má podle něj jiné možnosti, jak zajistit prostředky na zmírnění vysokých cen u odběratelů energií.