Europarlament přijal směrnici o právech na internetu. Google a Facebook se mají dělit o zisky
Kontroverzní směrnice
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Shutterstock
- čtk,
- ,
Evropský parlament v prvém čtení schválil kontroverzní směrnici, která má majitelům autorských práv dát nárok na podíl z využití jejich děl internetovými giganty, jako je Google, YouTube či Facebook. Právě těm připadá rozhodující část příjmů z internetové reklamy. „Je to dobrý signál pro náš tvůrčí průmysl v Evropě, prohlásil parlamentní zpravodaj Axel Voss poté, co poslanci přijali jeho návrh v poměru 438 ku 226 hlasům.
Směrnice ukládá platformám povinnost řešit, zda obsah nahraný uživateli neporušuje autorská práva. Klade si za cíl chránit všechny držitele copyrightů jako hudebníky či média. Argumentem EU je fakt, že platformy jako Google či Facebook využívají jejich obsah, z něhož jim plynou zisky, původní tvůrci však na svých dílech nijak nebohatnou. „Velicí američtí hráči vydělávají peníze, zatímco tvůrci mizí. Proto musíme zpřísnit pravidla a donutit tyto platformy k odpovědnosti,“ píše Voss na webu europarlamentu.
Text ale budí velké emoce, jak svědčí více než 250 pozměňovacích návrhů a tisíce e-mailů od zastánců i odpůrců normy v poště europoslanců. Už v úvodu hlasování zákonodárci nepřijali návrh zamítnout celou směrnici. Dosud nebylo zcela jasné, jak se parlament zachová, někteří europoslanci nevylučovali, že kvůli velkému množství navržených změn se návrh vrátí zpět do výboru. Nakonec se jich 39 zdrželo hlasování.
Jádrem sporu jsou dva články chystané normy. Článek 13 dává internetovým platformám – třeba YouTube – povinnost řešit, zda obsah, který nahrávají uživatelé, neporušuje autorská práva. Podle článku 11 mají mít vydavatelé nárok na spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu.
„Navzdory nepřehledné situaci, která panovala před hlasováním, se nakonec EP dokázal propracovat k přijatelnému řešení úpravy autorských práv v on-line prostředí, které vychází vstříc potřebě ochrany kvalitní žurnalistiky, práv autorů a tvůrců obsahu, ale přitom nenarušuje svobodu projevu na internetu,“ uvedl pro deník Echo24 europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) s tím, že byl vyslán potřebný signál, že bezplatné sdílení chráněného obsahu on-line pro komerční účely je krádeží. „Bude ale záležet na tom, jak bude směrnice následně ‚překlopena‘ do právních řádů v jednotlivých státech. Bohužel se právě tehdy na národní úrovni dá leccos zkazit,” dodal
Následuje trialog jednání
Aktuální předloha počítá s tím, že internetoví giganti budou muset platit za využití práce umělců a novinářů. Z působnosti směrnice ale budou vyloučeny malé a miniaturní platformy. Hypertextové odkazy smějí být sdíleny zdarma. Podle předlohy novináři musí dostat podíl z veškerých odměn, která dostanou jejich vydavatelství za autorská práva.
Nyní se uskuteční jednání v takzvaném trialogu mezi zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady, kteří by měli vypracovat konečnou podobu normy. Tu bude EP znovu schvalovat hlasováním. Média a vydavatelé si od změn slibují, že dostanou zaplaceno za své práce, zatímco odpůrci změny se obávají příliš velkého otřesu a omezení svobody na internetu, což europarlament odmítá. „Jsem přesvědčen, že jakmile se rozvířený prach usadí, zůstane internet stejně svobodný, jako je dnes,“ ujistil Voss.
Ke středečnímu rozhodnutí Evropského parlamentu se také objevují první reakce. Tuzemská Unie vydavatelů přijala směrnici pozitivně. „Schválení směrnice je významnou součástí reformy, kterou evropská legislativa reaguje na změny v evropské ekonomice a společnosti, kde se stále intenzivněji prosazují digitální technologie, které mění některé dosavadní obvyklé vztahy, a proto je třeba na ně reagovat. Přijetí návrhu směrnice Unie vydavatelů vítá,“ napsal k události výkonný ředitel unie Václav Mach.
„Jsem rád, že europoslanci nepodlehli účelové mediální masáži ze strany technologických gigantů. Bezpráví přináší nesvobodu a kvalitní tvorba svobodu potřebuje. Evropský parlament učinil významný krok a otevřel dveře fair play, respektive fair pay,“ dodal Roman Strejček, předseda představenstva OSA, které je sdružením skladatelů, textařů, hudebních nakladatelů a jiných nositelů práv, například dědiců. OSA zastupuje 3,5 milionu nositelů práv, z toho je více než 9000 domácích.
