„Havel nebyl váhavý slaboch.“ Pithart, Gál a další kritizují film o exprezidentovi

KRITIKA SNÍMKU

„Havel nebyl váhavý slaboch.“ Pithart, Gál a další kritizují film o exprezidentovi
Fedor Gál, Petr Pithart, Ladislav Snopko Foto: Jan Zatorsky/Jan Zatorsky/Wikimedia Commons - Pavol Frešo
Domov

Echo24

Znepokojení nad obrazem, který o bývalém českém prezidentovi Václavu Havlovi podává film Slávka Horáka, vyjádřila v otevřeném dopise skupina někdejších Havlových přátel a kolegů. Havel nebyl slaboch, ale symbol silné rovné páteře, uvedli signatáři, mezi nimiž je někdejší premiér a předseda Senátu Petr Pithart, bývalý velvyslanec Petr Janyška, výtvarník Joska Skalník nebo spoluzakladatelé Veřejnosti proti násilí Fedor Gál a Ladislav Snopko. Proti jejich vyjádření se ale ohradili tvůrci filmu.

Film Havel přináší příběh Václava Havla z jeho disidentských dob, odehrává se v letech 1968 až 1989. Snímek se soustřeďuje na jeho osobní život, kterému ve filmu dominuje nejen boj za pravdu, pronásledování a věznění, ale také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor. Režisér Horák se při vzniku filmu podle svých slov soustředil na emoce. Říká, že pravda byla mnohokrát popsaná, kdo chce, najde si ji v pramenech. Na něm, který film také produkoval, prý bylo udělat z pravdy příběh.

„My, kteří jsme Václava Havla znali, byli jeho přáteli nebo pracovali v jeho blízkosti, jsme šokováni, jaký obraz o prvním polistopadovém prezidentovi a dlouholetém hybateli bývalé opozice ten film předkládá,“ uvedli signatáři dopisu. „Jako přešlapujícího slabocha, který se neuměl nikdy rozhodnout, kterého musel vždy někdo údajně postrčit, jako okrajovou, historicky náhodnou váhavou figurku,“ uvedli.

Tvůrci se ohradili, citují i zahraniční komentáře

Film podle nich vytváří jakousi zkarikovanou, nepravdivou podobu Václava Havla i celého tehdejšího disidentského prostředí a přispívá tak k demontáži významného symbolu moderní české identity. „Symbolu rovné, neohnuté páteře ve věcech veřejné a politické angažovanosti, který Václav Havel ztělesňuje v novodobých českých dějinách a který je pro české skupinové povědomí tak potřebný. Havel jej navíc ztělesňuje nejen doma, ale stále i ve světě,“ uvádí se v dopise.

Jeho signatáři připomínají, že Havel byl při vší své váhavosti a slušnosti „silák, který měnil dějiny“, měl výrazný organizační talent a velké charisma, stál v epicentru většiny aktivit bývalé opozice a dovedl propojovat nejrůznější lidi a skupiny. „Byl mistr slova, jako málokdo dovedl popsat marasmus 70. a 80. let i formulovat požadavky opozice, a zároveň měl odvahu zaplatit za to roky opakovaného věznění a policejního pronásledování,“ dodávají. Film podle nich dělá z Havla karikaturu, a demontuje tak jeden z pozitivních prvků, na něž se odvolává moderní národní identita.

Proti kritice ze strany Havlových přátel a kolegů se ohradil režisér filmu Slávek Horák, podle nějž je film „o člověku, který se rozhodl bojovat proti bezpráví, šel pro své přesvědčení do vězení a málem tam za svoji pravdu umřel.“ „O člověku, který si svoje jedno zaváhání vyčítal natolik, že už dál naslouchal pouze hlasu svého svědomí a to z něj udělalo světovou ikonu,“ uvedl Horák. „Se všemi lidskými nedokonalostmi a občas absurdními rozpory, které si myslím sám uvědomoval, jak o tom svědčí jeho tvorba. To je pro mě Havel, o tom je náš film,“ dodal Horák s tím, že film podle něj pozitivně kvitují nejen v Česku, ale i v zahraničí. Zmínil mimo jiné i názor Johna Malkoviche.

„Výborný film s vynikajícími hereckými výkony,“ popsal podle Horáka jeho snímek Malkovich. Viceprezident časopisu Variety Steven Gaydos zase podle Horáka uvedl, že Havel má oscarový potenciál. „Pokud Havla pošlete do oscarové soutěže, má myslím velké šance uspět. Havel je nesmírně odvážný a komplexní film. Není to pouhý životopis, v druhém plánu pojednává témata, jež jsou pro Američany velmi aktuální a palčivá. Havel mimo jiné věrohodně ukazuje, co se děje umělci, kterému vezmete svobodu,“ cituje Horák Gaydose.