Čínský Schindler zachránil tisíce židů před smrtí. Nikdy o tom nepromluvil
čínský zachránce židů
NOVÉ
FOTO: Wikimedia commons – See page for author [Public domain]
Čínský diplomat Feng-šan Ho patří k hrdinům druhé světové války, kteří o svých zásluhách nikdy nepromluvili. Mezi lety 1938 a 1940 pracoval na čínském konzulátu ve Vídni, kde zachránil tisíce židů před hrůzami holokaustu. O svých činech nikdy nikomu neřekl, přišlo se na ně náhodou poté, co zemřel. Diplomat Ho bývá přezdívaný čínský Schindler. Zatímco se ostatní země zdráhaly udělovat víza ze strachu neprovokovat nacistické Německo, čínský diplomat se rozhodl za židy postavit.
„Byl to muž pevného charakteru, přímočarý a stojící pevně za svými principy,“ popsala svého otce pro CNN dcera Manli Ho.
Skrytý příběh se dostal na veřejnost náhodou, když jeho dcera, toho času reportérka, psala po jeho smrti v roce 1997 nekrolog. V něm popsala otcovo vyprávění o tom, jak konfrontoval nacistickou tajnou policii Gestapo, aby zachránil své židovské přátele. Šlo o jediný příběh z války, o kterém jí vyprávěl. Díky nekrologu ji kontaktoval kurátor výstavy o diplomatech zachráncích, což byl nakonec moment, který ji vnukl myšlenku pátrat po otcově minulosti.
Feng-šan Ho využil možnosti udělovat židům víza do Šanghaje, přístavního města, v němž tehdy nefungovaly žádné imigrační kontroly a bylo pod okupační správou japonské armády. Jelikož se do města dalo dostat i bez víza, jejich vydávání sloužilo především k jinému účelu. Jejich držitelé mohli podepsaných papírů z čínského konzulátu využít a získat cestovní víza pro útěk jinam (například do USA, Palestiny či na Filipíny).
Kolik židů Feng-šan Ho zachránil, nelze s přesností určit. Odhady mluví minimálně o tisících lidí. Tím nejkonkrétnějším je pravděpodobně odhad vycházející ze sériového čísla jednoho z víz, na němž je číslo 4 000. „Obecně se má za to, že zachránil více než pět tisíc životů,“ řekl CNN Xu Xin z univerzity v Nankingu.
Čínský diplomat si za své činy vysloužil posmrtně řadu ocenění. Například v roce 2000 se stal teprve druhým čínským nositelem izraelského titulu Spravedlivý mezi národy, americký Senát odhlasoval rezoluci o jeho hrdinských zásluhách v roce 2008. Na bývalé budově čínského konzulátu ve Vídni pak visí pamětní deska pojednávající o jeho činech.
