Pick-up na práci i pro zábavu. To je D-Max od Isuzu

Pick-up pro řadu řidičů stále reprezentuje multifunkční stroj, který se v oblasti mobility nezalekne žádné výzvy. Trh s tímto zbožím se u nás poněkud smrskl, ale jsou výrobci, kteří zůstávají. Například Isuzu.

Japonská automobilka Isuzu u nás sice nepatří k nejznámějším, ovšem své produkty (hlavně v oblasti užitkových vozidel) prodává po celém světě. S rokem 2002 se vrhla do segmentu, ve kterém už dvacet let úspěšně funguje: začala prodávat první generaci pick-upu D-Max. Ten řadíme do takzvané evropské velikosti, takže jeho hlavní konkurence je například Toyota Hilux.

Aktuální třetí generace modelu D-Max je na trhu od roku 2019, nedávno prošla omlazením a nabídla modernější, dravější vzhled přední části a některé novinky hlavně v oblasti konektivity. Už na první pohled vypadá vrcholná verze V-Cross schopně a zejména její přední část naznačuje, že pick-up se ničeho nezalekne.

Automobilka nabízí tři tradiční karosářské verze: základem je Single Cab s jedním párem bočních dveří, dále je možné zvolit prostornější Space Cab (s kratší korbou). Největší kabina se dvěma páry bočních dveří se nazývá Double Cab. Zatímco u prvně zmíněné verze je čtyřkolka za příplatek 70 800 Kč, u větších karoserií je standardně.

Interiéry současných pick-upů již nabízejí dostatečnou úroveň komfortu i kvalitu zpracování. D-Max není výjimkou: má slušná sedadla, dvousměrně nastavitelný volant, až osm airbagů a devítipalcovou dotykovou obrazovku, která umí Apple CarPlay a Android Auto. Jinak je její menu velmi jednoduché a například navigaci je nutné zrcadlit z mobilu. Další ovladače jsou řešeny povětšinou robustními tlačítky přesně tak, jak to má být.

Modernizovaný D-Max dostal poměrně velkou armádu asistenčních a bezpečnostních systémů, z nichž, ruku na srdce, velkou radost nemáme. A to hlavně z důvodu, že nejdou vypínat. Do řízení proto neustále zasahuje systém držení v pruzích, což je na rozdíl od hlídání mrtvého úhlu a adaptivního tempomatu skutečně otravné. Rozpoznávání dopravních značek je trochu zbytečné, protože systém není příliš sofistikovaný ani přesný. Je jasné, že vůz potřeboval dosáhnout na pět hvězdiček Euro NCAP, ale do podobného auta prostě tyto systémy nepatří. Neustálé tahání za vláčné řízení a přecitlivělý pre-crash systém jsou rozhodně spíš na škodu než k užitku.

Zatímco ve světě můžete pod kapotou najít i třílitrový čtyřválec, u nás je jedinou dostupnou motorizací vznětový čtyřválec o objemu 1,9 litru, který díky turbodmychadlu VGS dodává výkon 163 k a 360 Nm točivého momentu. Dynamicky není hlučný čtyřválec zrovna oslnivý, ale pro běžné použití stačí. Důležitější je, že D-Max uveze na korbě až 1,1 tuny a utáhne přívěs o hmotnosti 3,5 tuny. Hmotnost vozidla dosahuje očekávatelné dvě tuny. Pro přenos síly lze zvolit šestistupňový manuál nebo automat se stejným počtem stupňů.

Testovaný automat ničemu nevadil a fungoval docela přirozeně. Na silnici je trochu znát rámová konstrukce, ale jízda je komfortní, a to i v dálničních rychlostech. Dlouhodobá spotřeba dosahuje hodnoty kolem 9 litrů na 100 km. D-Max exceluje v terénu, kde lze využít redukci či uzávěrku zadního diferenciálu. Připojitelný pohon všech kol je tradičně v pořádku, stejně jako schopnosti v terénu: nejnižší světlá výška pod diferenciálem činí 240 mm, nájezdový úhel dosahuje hodnoty 30,5° vpředu a 24,2° vzadu, maximální brodivost je 800 mm. K tomu není co dodat, limitem v terénu budou jen pneumatiky.

D-Max je tradičně nabízen v jasně dělených výbavách (L, LS, LSE a V-Cross) a ceny jsou přívětivé. Základní Single Cab je možné pořídit od 755 200 Kč s DPH, slušně vybavený Space Cab s manuálem vyjde na 986 900 Kč s DPH a vrcholná testovaná verze V-Cross s automatem stojí 1 300 600 Kč s DPH. Samozřejmě že většina zákazníků tento multifunkční vůz kupuje bez DPH. V úhrnu lze říct, že pick-up D-Max je kvalitní výrobek, škoda jen, že i jeho charakter narušují bezpečnostní systémy.

 

Plusy:

Schopnosti v terénu, komfort podvozku, interiér, ceny.

Minusy:

Chybí navigace, otravné bezpečnostní systémy.