Archeolog Bárta vidí paralely mezi pády civilizací a krizí západního světa

Archeolog Bárta vidí paralely mezi pády civilizací a krizí západního světaNové
Panorama

Narozeniny Miroslava Bárty

Echo24

Egypt zaujal Miroslava Bártu už v dětství. Dnes tento archeolog a egyptolog zodpovídá za český archeologický výzkum v Egyptě a v Súdánu, jeho tým má za sebou řadu významných objevů. Bártu samotného zajímají hlavně lidé a jejich příběhy, které tvoří civilizace. A proč tyto civilizace vznikaly a mizely. Mezi pády minulých civilizací a prohlubující se krizí západního světa vidí mnohé paralely. A píše o tom knihy. Ve středu 25. prosince slaví 50 let.

Všechny civilizace se podle Bárty vyvíjejí podle určitých zákonů a všechny čekal kolaps. To podle něj neznamená zánik, ale přeměnu, která je očistná. „Jeden ze základních principů teorie přerušovaných rovnováh, kterou uplatňujeme, říká, že ke změnám nedochází lineárně, darwinisticky nebo evolučně, ale skokově. Malé změny se hromadí v době, kdy se jakoby nic neděje. A pak najednou během několika týdnů či měsíců dochází k zásadní změně systému. Například jako u nás v listopadu 1989,“ uvedl k tomu.

Foto:

pád Říma na obraze Karla Bruyllova, zobrazuje  Geisericha (Genserica), krále Vandalů a Alanů při vpádu do města   Foto: Wikipedia 

Studiem takzvaných kolapsů společností se Bárta soustavně zabývá už několik let. A výsledkem jeho práce v této oblasti jsou knihy autorských kolektivů s názvy Něco překrásného se končí (2008), Kolaps a regenerace (2011) a Civilizace a Dějiny (2013).

Bárta je také dlouholetým ředitelem Českého egyptologického ústavu. Pod jeho vedením čeští archeologové v roce 2012 objevili v Abúsíru hrobku princezny Šeretnebtej (Šert Nepti) z období 2500 až 2350 let př. n. l., podle Bárty výjimečný nález, který otevírá zcela novou kapitolu zdejších nekropolí. O rok později zase zpřístupnili světu unikátní hrobku jednoho z královských lékařů jménem Šepseskafanch, který žil za vlády faraonů 5. dynastie, a dále také hrobku velmože Kakaibaefa z 5. dynastie.

Mezi jejich zásadní objevy patřila v roce 2015 hrobka dosud neznámé královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa, a o rok později v Egyptě unikátní osmnáct metrů dlouhý dřevěný člun starý čtyři a půl tisíce let.

Letos na jaře zase čeští egyptologové objevili hrobku dosud neznámé královny Setibhor, jež žila na konci 5. dynastie: „Její komplex je největším hrobovým komplexem královny z třetího tisíciletí před Kristem, což ukazuje na její naprosto unikátní pozici,“ řekl Bárta deníku Blesk.

Miroslav Bárta vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii na Univerzitě Karlově a ve studiu egyptologie pokračoval na univerzitách v Praze a v Hamburku. V roce 2009 ho jmenovali profesorem pro obor egyptologie.

V tomto oboru se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii třetího tisíciletí před Kristem. Kromě archeologické činnosti v Egyptě, kde působí od roku 1991, také vedl první detailní satelitní mapování pyramidových polí provedené v letech 2002 až 2003.

Bárta přenášel a přednáší na řadě zahraničních univerzit, například v USA, Egyptě a Súdánu, či v Austrálii a Novém Zélandu. Na FF UK v Praze přednáší od roku 1998. Také spolupracuje i s Generálním štábem armády ČR a pořádá semináře v Poslanecké sněmovně PČR.

Za archeologické objevy v Abúsíru a rozvoj multidisciplinárních výzkumů Bártovi v roce 2012 udělili cenu Bedřicha Hrozného Univerzity Karlovy. A za monografii Kolaps a regenerace zase obdržel cenu rektora UK za počin roku. Jeho poslední práce Příběh civilizace (2016) byla vyhlášena zároveň nejlepší knihou roku a nejlepší vědeckou knihou roku nakladatelství Academia.

Profesor Bárta také založil neformální think-tank Komplexní společnosti, který sdružuje významné české osobnosti. Letos na jaře jej jmenovali prorektorem pro vnější vztahy Univerzity Karlovy a před pár týdny se stal laureátem hlavní ceny Česká hlava.

Čtěte také: Archeologický nález století: Egypťané jsou nadšení, že si ho našli sami

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Související články