Vyhlazení Ležáků si připomněly stovky lidí

Vyhlazení osady Ležáky si dnes na místě tragédie připomněly stovky lidí. Řečníci v projevech připomněli nutnost připomínat si tuto událost, aby se nikdy neopakovala. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Zahynulo 51 obyvatel Ležáků.

„Je důležité si tyto události připomínat. Je to sice 77 let, ale je to důležité pro další generace, pro mladé lidi, aby se nikdy nezopakovalo to, co se tady stalo. Je to pro nás memento,“ řekl novinářům premiér Andrej Babiš.

Babiš v projevu také vyzdvihl důležitost spolupráce se spojenci pro uchování míru v Evropě. „Byl to útok na naši vlast a na naše občany. Děláme vše proto, abychom sami či ve spolupráci s našimi spojenci ochránili naše obyvatele, rodiny, naše děti. Život a svoboda je pro nás to nejcennější, čeho si nejvíce vážíme,“ řekl v projevu premiér.

Pietního aktu se zúčastnili kromě lidí z okolních obcí také hosté z Česka i ze zahraničí. Do Ležáků dnes dorazila také Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, jedna ze dvou sester, které jako jediné vyvraždění vesnice přežily. Její sestra Marie loni v únoru zemřela.

Tradiční součástí pietního aktu v údolí, kde se osada nacházela, bylo kladení desítek věnců u pomníku nazvaného Kniha obětí. Následovalo čtení jmen zavražděných obyvatel osady. Po proslovech a zapálení ohně do prostoru seskočili výsadkáři.

Nacisté Ležáky vyhladili kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. První zprávy o odbojové síti na Pardubicku dostali nacisté od parašutisty Karla Čurdy.

Nacisté 24. června v Pardubicích popravili 33 dospělých obyvatel obce, dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu. Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, kterým bylo v době, kdy byly poslány do Německa na převýchovu, jeden a dva a půl roku. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, osadu připomínají žulové pomníky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.