Vědečtí diplomati jsou moc drazí. Jejich funkce mají převzít radové a velvyslanci

Počet vědeckých diplomatů se už nebude zvyšovat. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je provoz těchto funkcí drahý. Česko má vědecké diplomaty v Izraeli a USA, na třetího pro jihovýchodní Asii se uskutečnil konkurz v dubnu. Odborní diplomaté mají v hostitelských zemích zajišťovat kontakty pro český základní i aplikovaný výzkum. Havlíček jako místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v pátek po jejím jednání ČTK řekl, že by funkci měli zastávat přímo velvyslanci nebo ekonomičtí radové.

Podle Havlíčka to neznamená, že by se od myšlenky vědeckých radů ustoupilo. Jde o změnu konceptu, jak se má věda a výzkum na ambasádách prosazovat. Havlíček chce, aby na klíčových ambasádách působil člověk, který za to bude zodpovědný. "Naším cílem ale bude to, aby tu hlavní odpovědnost na sebe převzal velvyslanec nebo ekonomický rada. Ti také mají rozhodovací schopnosti a komunikační nástroje k tomu, aby protlačili to, co potřebují," uvedl ministr.

Výběrové řízení na vědeckého diplomata pro jihovýchodní Asii je podle Havlíčka ukončeno, ale už se nebude nazývat "vědeckým radou". "Chceme se nyní zaměřit na to, co vše bude dělat a co bude součástí," dodal. Kdo byl vybrán, ale neřekl, ČTK jméno zjišťuje.

O zavedení funkcí vědeckých diplomatů usiloval bývalý vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), chtěl původně vyslat tyto odborníky i do Německa, USA, Jižní Koreje a Číny. Vědečtí diplomaté mají propagovat výsledky české vědy ve světě, podporovat vznik nových vědeckých projektů a zlepšovat spolupráci mezi firmami a akademiky.

Tak, jak byly funkce navrženy, už nyní nemají podle Havlíčka opodstatnění. "Bylo by extrémně náročné, aby na všech ambasádách, u kterých si to "vysníme", tedy v 15 až 20 zemích, ať už se jedná o Japonsko, Německo, Jižní Koreu, Singapur nebo Izrael či USA, kde cítíme, že věda a výzkum s námi mají co do činění, abychom to financovali," řekl. Dodal, že náklady na vědecké diplomaty dosahují několika milionů korun.

První diplomatka ČR pro vědu Delana Mikolášová působí v Izraeli od podzimu 2015. Druhým českým vědeckým diplomatem se pro Spojené státy předloni stal Luděk Moravec. Ti svou misi podle Havlíčka dokončí, nevyloučil také možnost, že místa zachová. Odborné rady a atašé má Česko i v dalších oblastech, jako jsou zemědělství a obrana.

Čtěte také: Jaká bude cesta k vrácení dotací Agrofertem? Začne konat finanční správa, říká Schillerová

FOTOGALERIE: Upálili stovky svých zajatců. Bratrovražedný boj skončil rozdrcením radikálních husitů