Investiční poradce Dohnal: Nejlepší role pro Čechy je být černým pasažérem. Poprvé možná nebudeme
ÚHEL POHLEDU
Každý člověk je od přírody sobě druhu homo economicus, maximalizovat užitek a minimalizovat náklady. To se jistě projevuje i v mezinárodním pojetí politiky, samozřejmě i v rámci EU nebo NATO. Zřejmě proto si společenství stanovují pravidla. Čím více heterogenní je společenství a čím složitější směřování, tím složitější pravidla a hůře se vymáhají. Češi jsou na evropské úrovni známi trochu jako obcházeči pravidel a trochu jako černí pasažéři.
Nejsem schopen zhodnotit naše fungování v rámci RVHP, ale v rámci EU bychom si měli přiznat, že rádi členství v EU zplošťujeme na částku přijatých dotací po odečtu příspěvku do rozpočtu EU. Přitom přehlížíme fakt, že mnoho dotací šlo na zbytečné, neefektivní projekty, navíc kofinancované z národních zdrojů. Takovou diskusí také přehlížíme hlavní smysl EU – volný trh. Kdyby se mnohé dotace Bruselu nechaly, tak si ušetříme zbytečnou rozhlednu s následnými výdaji na její údržbu a miliony korun dáme na něco užitečného. V době finanční krize 11 členských států už v zimě 2008/2009 zavedlo šrotovné. V CR jsme přesně půl roku od dna akciových trhů přehlasovali veto prezidenta, že šrotovné ano, ale koruny ze státního rozpočtu se nenašly. Dva měsíce poté už bylo pozdě – ekonomika ČR se rozjela i díky šrotovnému ostatních zemí, zejména Německa.
V rámci NATO jsme se zavázali utrácet aspoň 2% HDP na armádu. Toto jsme splnili naposledy v roce 1994, tedy 5 let před vstupem do NATO. V roce 2018 byla hodnota v % HDP méně než polovinou roku 1994, a to ještě proti roku 2017 silně rostla. Zoufalost naší sobecké pozice dokresluje stav, že mimo jednoho prezidentského kandidáta z voleb 2018 na toto soustavně nepoukazuje žádný současný politik. Poprvé jsme byli vyzvání k nějaké mezinárodní spolupráci už v roce 1999, tím myslím bombardování Srbska. 20 let poté naši účast zatemňujeme dezinformací o údajném výroku prezidenta Havla. Podruhé jsme byli vyzváni v době migrační krize k přijetí desítek až stovek migrantů v rámci kvót EU. Skončilo to výrokem nejmocnějšího člověka v zemi, který má dvojí občanství: „ani jednoho.“, podobně i naše odmítnutí 50 syrských nedoprovázených dětí. A on se tímto naším černým pasažérstvím ještě chlubí a dělá z toho přednost.
V době současné koronavirové ekonomické krize má naše země s přehledem nejnižší úroveň dluhu veřejných financí k HDP ze sousedních zemí (druhé v pořadí Polsko má místo našich 30,8% jejich 46%) a přesto náš stát dává na přímou pomoc k pátku 15.5.2020 jen mizerných 27 mld Kč tedy 0,5% HDP. Vypadá to jakoby i tentokrát jsme se rozhodli to vysedět a počkat si, až nás zase nakopne německý fiskální impuls. Tentokrát to ale tak snadné být nemusí, protože dost možná se v rámci EU začne tu a tam prokreslovat deglobalizace a nacionalizace zájmů. Tedy německé šrotovné tentokrát spíše pomůže německým dodavatelským řetězcům, nikoliv českým.
Jediným výdajem, kde se snažíme jít s proudem tak může zůstat kontroverzní a podle autora naprosto zbytečný výdaj pro podporu skupiny Smartwings/ČSA. Pokud tuto společnost budeme zachraňovat, tak paradoxně zahraniční vlády spíše naštveme, protože jen posílíme budoucí nadkapacitu v oboru a zhoršíme návratnost jejich výdajů na záchranu jejich aerolinek. Tento květen se letecké společnosti totiž snadněji zakládají, než zachraňují. Tentokrát by se totiž vyplatilo sedět si na rukou. Bylo by to sobecké, efektivní a podle pravidel současně.
Radim Dohnal, www.capitalinked.com