Poláci budou hlasovat o složení parlamentu. Favoritem je vládnoucí Právo a spravedlnost
Polské volby
NOVÉ
Foto: PiS
Průzkumům před nadcházejícími parlamentními volbami v Polsku 13. října vévodí vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Široká opoziční koalice se po porážce v evropských volbách letos v květnu rozpadla a strany vytvořily nová spojenectví, čelit straně PiS by asi mohly jen společnými silami.
Základní údaje o politických stranách, které mají šanci dostat se do parlamentu:
Právo a spravedlnost (PiS)
- Vládní konzervativní strana, kterou v roce 2001 založil její současný předseda Jaroslaw Kaczyński spolu se svým bratrem-dvojčetem Lechem. Strana vzešla z okruhu někdejšího odborového hnutí Solidarita. Vládní stranou byla v letech 2005 až 2007, a opět od minulých voleb v roce 2015, kdy získala přes 37 procent hlasů a 235 křesel v parlamentu. Tehdy dokázala vytvořit většinovou vládu, což byl první případ v postkomunistické éře. Premiérkou se stala Beáta Szydlová, kterou v prosinci 2017 vystřídal ekonom a manažer Mateusz Morawiecki.
- Její čtyřleté vládnutí se neslo ve znamení kontroverzních soudních reforem a sporů s Evropskou komisí, přesto je PiS nyní favoritem předvolebních průzkumů s patnáctiprocentním náskokem v preferencích, má kolem 47 procent. Strana těží z dobrých ekonomických výsledků v zemi, díky nimž mohla plnit své předvolební závazky, zaměstnané do 26 let osvobodila od daně z příjmu, zavedla plošné dávky na děti, vyplatila jednorázový třináctý důchod.
- Nyní dále slibuje například navýšení minimální mzdy a další štědré sociální programy, které mají podpořit rodiny s dětmi i starší polskou populaci. Deklaruje, že bude pokračovat ve změnách soudnictví, kvůli kterým je ve sporu s Evropskou komisí.
- PiS má podporu vlivné katolické církve v Polsku, prosazuje konzervativní hodnoty, je proti legalizaci potratů a eutanazie a registrovanému partnerství.
Občanská koalice (KO)
- Opoziční proevropské uskupení menších liberálních stran (včetně například zelených) kolem největší opoziční strany, Občanské platformy (PO).
- PO byla vládní stranou od vyhraných voleb na podzim 2007 s Donaldem Tuskem ve svém čele, po nichž vytvořila koalici s Polskou lidovou stranou (PSL) a společně získaly další mandát ve volbách v 2011. Tusk byl znovu zvolen premiérem, ale po třech letech odstoupil, aby se stal předsedou Evropské rady.
- Ekonomicky liberální PO vznikla v lednu 2001 v rámci postsolidaritního pravicového tábora. Její příznivci se rekrutují zejména z mladších městských vrstev.
- V minulých volbách skončila PO druhá s 31,7 procenta hlasů, teď průzkumy koalici seskupené kolem ní přisuzují kolem 27 procent. Její volební heslo zní „Zítra může být lépe!“
- V jejím čele stojí Grzegorz Schetyna, do čela polské vlády kandiduje místopředsedkyně parlamentu Malgorzata Kidawová-Blońská.
Levice
- Tříčlenná koalice levého středu, sdružuje levicová a liberální uskupení Svaz demokratické levice (SLD) a dvě menší levicové strany. Vznikla před nadcházejícími parlamentními volbami a spolupracuje i s dalšími malými levicovými stranami.
- V jejím čele stojí Wlodzimierz Czarzasty, předseda SLD.
- Předvolební průzkumy jí přisuzují kolem 12 procent hlasů.
Koalice Polsko
- Uzavřeli ji lidovci (PSL) s protisystémovým hnutím Kukiz’15 a dalšími středovými uskupeními. Tyto formace získaly v minulých volbách celkem 13,9 procenta hlasů a 58 křesel v parlamentu. Nyní jim průzkumy slibují kolem pěti procent hlasů.
- Agrární, na venkov zaměřená PSL vznikla v květnu 1990 spojením několika agrárních formací, z nichž Sjednocená lidová strana (ZSL) byla jedním ze satelitů komunistické strany. PSL se hlásí k tradici lidovců, kteří v Polsku působili před nástupem komunistického režimu.
- Součástí vládní koalice byla v letech 1993 až 1997 a opět v období od října 2001 do března 2003 se Svazem demokratické levice. Od listopadu 2007 byla ve vládě s Občanskou platformou po dvě volební období do roku 2015.
- Koalici vede šéf PSL Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
