Co zabíjí, je přehnaná reakce, říká virolog Hostomský

Co zabíjí, je přehnaná reakce, říká virolog Hostomský
Přední český virolog Zdeněk Hostomský Foto: Jan Zatorsky
30 Rozhovorů

30 ROZHOVORŮ

Petr Holub

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je i přední český virolog Zdeněk Hostomský. Přinášíme ukázku z textu, který bude k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Při konfrontaci s pandemií koronaviru obstálo Česko i další země západního světa jen do určité míry. Za obranu před neznámou infekcí jsme zaplatili vysokou cenu, míní přední český a světový virolog Zdeněk Hostomský, současný ředitel Ústavu organické chemie a bioechemie, který proslavil jeho předchůdce Antonín Holý.

Koronavirus jménem SARS-CoV-2 z Česka odešel, tvrdí Ladislav Dušek z ministerstva zdravotnictví. Souhlasíte s tím?

On to myslel statisticky, protože když je virus pod úrovní určitého šumu, tak tady de facto není, ale občas může vyskočit, jako to bylo nedávno v dolech. Ale když se srovnáme s velkými centry ve světě, kde epidemie zuří, tak tady je klidná voda.

Nový koronavirus změnil svět. Možná i z toho důvodu, že jsme o něm zpočátku nic nevěděli. V čem byla jeho mimořádná vlastnost, že přiměl většinu zemí na světě zastavit ekonomiku a omezit svobodu pohybu?

Můžu nabídnout expertizu z virologie, přesto považuji biologickou část problému za daleko méně podstatnou než společenské dopady a geopolitické důsledky. Ty jsou podle mého soudu převratné a myslím, že virus je v tom trochu nevinně, že si to lidská civilizace způsobila sama. Je to přehnaná reakce podobná tomu, co se stane, když virus infikuje člověka. Co zabíjí, je přehnaná reakce imunitního systému. Virus ji spustí, ale obrana proti němu je natolik nezřízená, že člověk může v nejtěžších případech zemřít.

To je i případ nového koronaviru?

Na začátku jsem říkal Lidi, neblbněte, takových epidemií tady bylo a ještě bude. Není důvod, abychom západní civilizaci zavřeli na klíček a všeho nechali. Kdyby to bylo ve třicátých letech minulého století za hospodářské krize, tak by si lidé možná takového viru ani nevšimli, protože měli zaprvé jiné starosti a zadruhé ještě nebyla ta zranitelná část populace. Lidé umírali „přirozenou smrtí“ kolem šedesátky. My jsme díky medicíně a zlepšení zdravotní péče posunuli průměrnou dobu dožití na osmdesát let, ale ta prodloužená část není úplně ekvivalentní tomu „zdravému životu“. Dožíváme se takového věku díky lékům, péči a přístrojům, ale jsme přitom velmi zranitelní a snadno se můžeme stát obětí viru. Každý je po bitvě generálem, ale dokud se o viru nevědělo nic, tak omezení ekonomiky a pohybu na pár týdnů bylo naprosto přiměřené. Když se měří průběh epidemie počtem úmrtí, tak u nás to je přes 300. To jsou minimální čísla, a tak by se dalo říct, že to vláda oprávněně považuje za svůj úspěch. Ale postupně se to mohlo na základě přibývajících znalostí uvolňovat, typicky zavření škol nebylo úplně nutné. Teď už víme, že jsou poměrně dobře definované zranitelné části populace. Na ty se měla pozornost zaměřit, ale ten zbytek nechat v podstatě volně žít a pracovat.

Přinášíme ukázku z textu, který bude k dostání ve vybraných trafikách od 23. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE.

Foto: 30 rozhovorů

 

Související články