„Karanténa zhoršila duševní zdraví Čechů, sebevražedné myšlenky zesílily“

„Karanténa zhoršila duševní zdraví Čechů, sebevražedné myšlenky zesílily“
Sebevraždy jsou druhým nejčastějším důvodem úmrtí mezi lidi od 15 do 24 let, především ve spojení s duševní chorobou. Foto: Shutterstock
Domov

ROZHOVOR S VEDOUCÍ LINKY BEZPEČÍ

Michael Durčák

V Česku ročně spáchá sebevraždu zhruba třináct set lidí. Sebevraždy jsou druhým nejčastějším důvodem úmrtí mezi lidi od 15 do 24 let, především ve spojení s duševní chorobou. Denně si na život sáhne tři až pět Čechů. „Troufám si odhadovat, že tato zátěžová situace, která byla pro celou zemi bezprecedentní, ještě bude mít velké dopady na psychiku obyvatelstva, nejen dětí,“ říká Kateřina Lišková z Linky bezpečí, která nabízí pomoc mladým lidem.

Studie americké nadace Well Being Trust tvrdí, že kvůli psychickým problémům spojených s karanténou může v následujících letech spáchat sebevraždu až 75 tisíc Američanů. Zhoršilo se podle vás mentální zdraví mladší generace i u nás?

Nejsem žádný specialista na Spojené státy, ale chápu nastalé obavy. To, co já mohu sledovat za 20 let zkušeností na Lince v prožívání dětí, tak rozhodně u nás v Česku se psychické problémy kontinuálně navyšují. Dříve s námi takto často problémy psychického druhu děti neprobíraly. Troufám si odhadovat, že tato zátěžová situace, která byla pro celou zemi bezprecedentní, bude mít velké dopady na psychiku obyvatelstva, nejen dětí. Ono nejde jen o pocit osamění a odloučení, ale také o socioekonomickou situaci mnohých rodin, která se jednoznačně v posledních měsících zhoršila. A další to ještě zasáhne s krizí, která přijde – snížení příjmů, ztráta zaměstnání atd. Tyto dopady se pak dostávají i k dětem, protože se zhorší postavení celé rodiny.

Nejhorší situace byla v New Yorku a tamní guvernér Andrew Cuomo prohlásil, že ve státu New York během pandemie raketově vzrostlo užívání alkoholu, návykových látek, domácího násilí, samozřejmě psychické problémy obyvatelstva atd. Zaznamenali jste něco podobného u nás?

To můžu potvrdit. Potíže v rodinných vztazích, které v souvislosti s tím, že celé rodiny zůstaly často uzavřeny na malém prostoru, jen eskalovaly. Takže třeba tam, kde rodiče měli už předtím sklony k alkoholu, se to zhoršilo. Bude také záležet na ekonomické situaci rodiny, jestli se rodiče budou vracet do práce, nebo přišli o zaměstnání. U nás na Lince o moc nestoupla problematika domácího násilí, ale předpokládám, že organizace, které se na tento problém specializují, zaznamenaly také jistý nárůst. Téma, které se u nás ale častěji řešilo, bylo týrání dětí. Jednoduše kvůli tomu, že rodiny ze dne na den ztratily běžné principy, jak se odreagovat. Ať už to je pro děti kontakt s vrstevníky ve škole a mimo ni, kroužky, nebo u dospělých koníčky a přátelé, nic z toho najednou nebylo a neexistovala možnost, jak se odventilovat. A to nakumulované napětí se pak jen vygradovalo a někdy i přerostlo v ubližování dětem.

A nepomohly dětem v úniku z každodenní reality karantény třeba právě moderní technologie?

Částečně si myslím, že běžný kontakt technologie samozřejmě nahrazovaly, ale spousta dětí mluvila o sociálním odloučení. Vlastně si díky lockdownu mohli sáhnout na to, že technologie nejsou schopny nahradit kontakt s kamarády.

Školáci u nás dlouhé měsíce netušili, jak budou vypadat maturity, přijímací zkoušky na VŠ atd. Reflektovalo se u vás i tohle téma?

Děti tohle téma s námi řešily hodně a nastalá nejistota vůbec nepomáhala jejich psychickému zdraví. Řešily, jak to bude, jak to nebude. Ohledně maturit cítí nespravedlnost, když si na internetu mohli přečíst, že na sousedním Slovensku se maturity ruší, ale u nás budou. Ta nejistota a strach z maturity byl hodně silný. I za normálního provozu je to pro děti hodně zatěžující období, protože řešíte obavy z neúspěchu, obavy ze zklamání rodičů, tlak na výkon, takže se během té doby zvyšuje u některých např. sebepoškozování, kterým si děti ten tlak ventilují. A všechno tohle teď bylo náročnější.

Celý rozhovor si můžete přečíst na EchoPrime.

 

Související články