Putin před přehlídkou kritizoval západní výklad dějin, věnoval se i Československu

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Napsal to ruský prezident Vladimir Putin v rozsáhlém článku, který otiskl ruský deník Rossijskaja Gazeta a americký magazín The National Interest. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

„Vytvoření novodobého systému mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších důsledků 2. světové války," napsal Putin v článku s titulkem Skutečná ponaučení ze 75. výročí 2. světové války. „Je povinností nás všech, kteří máme politickou odpovědnost, a zejména představitelů vítězných mocností z 2. světové války, abychom zajistili, že (mezinárodní systém) bude zachován a zlepšován," zdůraznil ruský prezident, který kritizoval například výzvy ke zrušení práva veta stálých členů Rady bezpečnosti OSN.

Jedním z významných výsledků 1. světové války byl podle Putina vznik Společnosti národů, do níž byla vkládána velká očekávání ohledně zajištění trvalého míru a kolektivní bezpečnosti. „Byla to pokroková myšlenka, která, pokud by byla důsledně uplatňována, mohla vskutku zabránit opakování hrůz světové války," připouští autor článku.

Společnost národů, které dominovaly vítězné mocnosti Francie a Británie, se však ukázala jako neefektivní a pouze zabředávala do bezúčelných diskusí, domnívá se Putin, přičemž SN a Evropa podle něj oslyšely opakované výzvy Sovětského svazu ke zřízení spravedlivého systému kolektivní bezpečnosti.

Společnost národů také nedokázala zabránit konfliktům v různých částech světa, jako byl útok Itálie na Etiopii, občanská válka ve Španělsku, japonská agrese vůči Číně a anšlus Rakouska.

„Navíc v případě mnichovské zrady, na níž se kromě (Adolfa) Hitlera a (Benita) Mussoliniho podíleli také vedoucí představitelé Británie a Francie, bylo Československo odsunuto na vedlejší kolej s plným souhlasem Společnosti národů," píše Putin ve svém historickém exkurzu a zdůrazňuje, že tehdejší sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin se „nezostudil" setkáním s německým nacistickým vůdcem Hitlerem, který prý byl v západních zemích vnímán jako „naprosto vážený politik".

„Na rozdělení Československa se spolu s Německem podílelo i Polsko. Společně se předem dohodly, kdo dostane které území Československa," píše Putin a připomíná také komunikaci mezi polským velvyslancem v Berlíně Józef Lipským a polským ministrem zahraničí Józefem Beckem a mezi Beckem a německým velvyslancem v Polsku Hansem-Adolfem von Moltkem.

Rozdělení Československa bylo podle Putina „brutální a cynické" a mnichovská dohoda byla spouštěčem války v Evropě. „Dnes evropští politici, a zvláště polští čelní představitelé, by chtěli Mnichov ,zamlčet'," píše šéf Kremlu. Důvodem podle něj není jen skutečnost, že jejich země kdysi porušily své závazky a podpořily mnichovskou dohodu, a některé se dokonce účastnily „rozdělování kořisti". Dalším důvodem je, že „je jim poněkud nepříjemné si připomínat, že v oněch dramatických dnech roku 1938 byl Sovětský svaz jediný, kdo stál za Československem," uvádí Putin.

Ruský prezident ve svém článku rovněž vybízí k tomu, aby svět uznal Sovětský svaz za hlavního vítěze nad nacistickým Německem, neboť „nacisty porazil hlavně a především sovětský lid". Putin přitom kritizuje tvrzení některých politiků, že Rusko se snaží přepisovat historii. Zopakoval však také přesvědčení, že k uzavření paktu o neútočení (Molotov-Ribbentrop) s nacistickým Německem byl SSSR před 2. světovou válkou donucen přezíravostí západních mocností.

Putinův článek byl zveřejněn před velkou vojenskou přehlídkou, která se uskuteční 24. června v Moskvě u příležitosti 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem.