Šlachta: Moře jsem v životě neviděl

Robert Šlachta, bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), zatím váhá, zda po odchodu od policie vstoupí do politiky. „Nějaké nabídky byly, ale zatím bych nechtěl jmenovat. Rozhodně nepřišla nabídka z ANO. S Babišem nebudu mít nic, leda snad že bych se vyhraňoval proti němu a proti jeho systému vládnutí,“ říká ve velkém rozhovoru pro Týdeník Echo.

Jste spíš nalevo, nebo napravo?

Naši byli socani. Já jsem střed. A hrozně mě štve, jak se u nás demolují OSVČ a střední stav. Mám kamarády, kteří měli hospody a teď po karanténě nevědí vůbec, co bude. Hospodářsky se naprosto potácejí. Strašné. Přitom by se toho pro ně dalo tolik zjednodušit, finančními úřady počínaje.

Koho jste v minulosti volil?

Nikdy jsem nevolil. Ani v prezidentské volbě ne. I když mi maminka vyčítala, jaký jsem to občan, když nevolím.

Ve vaší knížce, kterou jste právě vydal, mě zarazila ještě jedna věc – že jste si nikdy nevzal dovolenou. Proč?

Není to úplně pravda, jednou jsem na dovolenou jel. Ale v půlce jsem z ní ujel. Taky mě holka, se kterou jsem na té dovolené byl, potom kopla někam. Byl jsem tenkrát klasický workoholik. Pracujete v ÚOOZ, telefon vám zvoní padesátkrát denně, neustálý zápřah. A pak, po reorganizaci, to během čtrnácti dnů skončí. Všichni od vás dávají ruce pryč, zůstanou vám tři čtyři skuteční kamarádi. Osm let jste žil s partou lidí, jedli jste z jedné misky, a potom se zpětně dozvíte, že ředitelé odborů, o kterých jste si myslel, že jsou vám úplně nejblíž, vyjednávali o nových funkcích, a vám ani neřekli, že jim byla učiněna nabídka.

Pořád platí, že jste ještě na vlastní oči neviděl moře?

Neviděl. A v dohledné době neuvidím. Bratr žije ve Švédsku, chystal jsem se, že vezmu auto a vyjedu za ním. Vlezl mi do toho covid. Ale i když jsem byl ředitel a naskýtala se možnost zahraničních cest, kdy jsem tak jako Tuhý (Tomáš Tuhý, policejní prezident v letech 2014–1018 – pozn. red.) mohl jezdit po hotelích, tak mě to prostě nelákalo. Radši jsem byl na útvaru s mými lidmi a řešili jsme kauzy. Večer jsme pak šli na Zbraslavi na plzeň. To bylo všechno. Že bych vyrážel do noční Prahy, to by ani nešlo. Musel jsem být pořád na telefonu, lidi se mi na útvar vraceli ze schůzky, já chtěl vědět, že se vrátí v pořádku. Polda musí cítit, že když šetří důležitou kauzu, má za sebou velitele. A mě to naplňovalo.

Celý rozhovor Daniela Kaisera s plukovníkem Robertem Šlachtou čtěte na EchoPrime. Nebo v tištěném Týdeníku Echo. Objednat si jej můžete zde.