Česká historička popsala lesbický vztah mezi vězenkyní a nacistickou dozorkyní. Čelí žalobě

Dcera ženy, která přežila holokaust, se v Německu pustila do soudního sporu proti české historičce Anně Hájkové, aby ochránila památku své matky před tvrzením, že udržovala v koncentračním táboře lesbický vztah s příslušnicí SS. Soud v Německu už dříve rozhodl, že Hájková porušila zákon a poškodila posmrtná práva přeživší tím, že o údajném lesbickém vztahu informovala.

Hájková vyučuje evropskou historii na britské Univerzitě Warwick. Podle německého soudu porušila práva zmiňované ženy tím, že o údajném lesbickém vztahu s dozorkyní veřejně informovala, uvedl deník The Guardian.

Dcera nejmenované ženy nyní českou historičku znovu žaluje pro pětinásobné porušení zákona o ochraně osobních práv zesnulých. Hájková podle deníku The Guardian obvinění odmítá. Právník ženy, která žalobu podala, uvedl, že by česká akademička mohla zaplatit pokutu v přepočtu zhruba čtvrt milionu eur (zhruba 6,7 milionu korun). Žena, kterou The Guardian nejmenuje, rovněž podala stížnost u univerzity, na níž Hájková vyučuje. Instituce nyní rozjela vlastní prozkoumávání události. Snaží se zjistit především to, zda Hájková nějakým způsobem svým chováním porušila etické principy výzkumu.

V centru pozornosti je židovská žena, která zemřela před deseti lety. V roce 1944 byla převezena do koncentračního tábora v Hamburku, kde se seznámila se zmíněnou nacistickou dozorkyní. Ta se měla do vězenkyně zamilovat a následně plánovat společnou budoucnost poté, co válka skončí. Příslušnice SS židovskou ženu poté následovala i do dvou dalších koncentračních táborů včetně nechvalně proslulého Bergen-Belsenu. Po osvobození tábora v roce 1945 byla dozorkyně zatčena, ačkoliv se snažila ukrýt mezi vězni. Soud ji následně odsoudil ke dvěma letům vězení.

Hájková, která se zaměřuje na výzkum homosexuality během holokaustu, u soudu ve Frankfurtu uvedla, že svědectví od spoluvězňů a zápisy od soudu s dozorkyní ji přivedly k závěru, že obě ženy mezi sebou mohly mít lesbický vztah, ať už vynucený nebo vzájemný. Uznala ale, že pro to neexistuje žádný přímý důkaz.

Hájková kontaktovala dceru vězenkyně, která má nyní australské občanství, v roce 2014. Žena české akademičce řekla, že vztah mezi její matkou a dozorkyní nebyl sexuální. Uvedla, že příslušnice SS byla do její matky zamilovaná, čehož vězenkyně využila, aby v táboře přežila.

„Já i moje sestra jsme věděli, že naše matka získávala různé výhody díky tomu, že se líbila té dozorkyni. Ale nešlo o nic fyzického. Explicitně nám řekla, že nikdy nebyla sexuálně ani psychicky zneužívána. Asi jí toho hodně prošlo, protože byla okouzlující a krásná,“ uvedla dcera židovské ženy. „Například ženě, která jí v táboře tetovala na ruku číslo, matka řekla, aby číslo vytetovala menší, aby jí ladilo k večerním šatům.“

Vloni pak Hájková přednášela o svém výzkumu v Rakousku a v Německu. V propagačních materiálech uvedla, že zmíněná dvojice měla v koncentračním táboře lesbický vztah. Historička jednu ze svých přednášek propagovala i na Twitteru s fotkou zmiňované vězenkyně, u níž v němčině napsala: „Vězni … ženského satelitního tábora sledovali vztah mezi dozorkyní a vězněnou s fascinací a odporem.“

Dceru vězenkyně oznámení na twitteru pohoršilo, a proto Hájkovou zažalovala. Její matka totiž měla německé občanství a podle místní ústavy je pověst člověka chráněna i po jeho smrti. Právní zástupce uvedl, že se Hájková snažila zničit celoživotní úspěchy a reputaci někdejší oběti nacistického režimu. Hájková se bránila tím, že hovořila o svobodě názoru a akademického bádání.

V dubnu soud rozhodl, že tvrzení Hájkové v oznámeních porušila důstojnost mrtvé ženy a že se musí zdržet veřejných vyjádření o tom, že tehdejší židovská vězenkyně měla sexuální nebo lesbický vztah s dozorkyní. Rovněž jí bylo zakázáno v této souvislosti používat celé jméno nebo fotografii ženy bez souhlasu její dcery. Ta nyní Hájkovou žaluje znovu, k čemuž se ale ani jedna zatím nechce podle The Guardian blíže vyjadřovat.