1 30 rozhovorů

Jen obchodovat nestačí, musíme se zase naučit vyrábět věci

ROZHOVOR

Témata:

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je i britský ekonom Robert Skidelsky. Přinášíme ukázku z textu, který je k dostání ve vybraných trafikách od 25. června. Objednat on-line si jej můžete ZDE

Je prakticky proveditelné, aby Británie byla dál v jednotném trhu se zbožím, ale neměla volný pohyb pracovní síly?

V ekonomické teorii není nic, co by takové uspořádání vylučovalo. Naopak – je to obvyklé ve všech zónách volného obchodu. Vzpomeňte si, jak začínala EU. Římskými smlouvami. Ty v roce 1957 určily, že šest zakládajících zemí bude mít bezcelní obchod se zbožím a společný tarif navenek. Tehdy žádné volné stěhování za prací neexistovalo, nebyl ani volný pohyb kapitálu. Pro celní unii a zónu volného obchodu to úplně stačilo. Na druhou stranu otcové zakladatelé u Římských smluv nechtěli skončit, oni chtěli plynule pokračovat až k politické unii. Nelze mít politickou unii, pokud jsou lidé upoutáni ve svých městech. Volný pohyb je součástí budování státu, je dokonce jedním z jeho definičních znaků. Jenže i v dnešní EU je politická legitimita pořád vázaná na národy.

Jak mám rozumět tomu, že Británie si řekla o volný trh ve zboží, a nikoli o volný trh ve službách? Vždyť tím oslabuje finanční sektor v City.

Tak ono hlavně v Evropě nepanuje žádné velké nadšení dávat Britům to, co chtějí pro své finanční služby a banky. Na kontinentu jsou potenciální konkurenti Londýna v roli finančního centra, především Frankfurt. Několik bank už taky začalo převádět své operace ze City do Evropy, ale moc jich zatím není. Můj odhad je, že ze strany EU začnou přibývat omezení pro britské finanční služby. Což mně by nevadilo. Naše ekonomika je příliš vychýlena směrem k finančním službám. Musíme se zase naučit vyrábět věci, ne jen obchodovat s penězi. Hlavně ale chci zdůraznit, že ty změny budou postupné. Nemyslím, že britská ekonomika brexitem utrpí. Můžeme se bavit o tom, jestli by národní důchod byl vyšší, kdybychom zůstali, o. k. Důležitější mi připadá, že Británie se bude mentálně a kulturně odpoutávat od Evropy. (...)

Loni bylo desáté výročí finanční a ekonomické krize. Kde by dnes světová ekonomika byla, kdyby krize nebylo?

Byli bychom daleko bohatší. Kdyby krize vůbec nepřišla nebo kdyby se ji podařilo odvrátit dostatečně brzo, byli bychom v Evropě a v Americe zhruba o 20 procent bohatší. Ta krize byla hodně drahá.

Vy z toho viníte politiku úspor. Proč?

Protože je postavena na chybné ekonomické teorii, kterou během krize bohužel razila většina ministrů financí v Evropě, jejich poradci, ale i nezávislí ekonomové jako Alberto Alesina. Teorie hlásá, že pokud seškrtáte veřejné investice, důvěra v byznysu vzroste a ekonomika se tak rychle vrátí k růstu. Soukromý sektor začne utrácet, investuje jako šílený. Což se ovšem nestalo.

Celý text vyjde ve speciálu 30 rozhovorů, který je ve volném prodeji k dostání od 25. června za 99 korun, při pořízení online zaplatíte jen 89 korun. Speciál si můžete objednat ZDE.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.