1 Vládní situace v Rakousku

Rakouský parlament vyslovil nedůvěru vládě – poprvé od 2. světové války. Přidali se i Svobodní

, AKTUALIZOVÁNO

Témata: , ,

Rakouský parlament v pondělí vyslovil nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Proti rekonstruovanému kabinetu složenému z lidovců a nestranických odborníků hlasovali podle všeho mimo jiné poslanci za sociální demokracii (SPÖ) a protiimigrační svobodné (FPÖ). Svobodní opustili koalici s lidovci v důsledku své korupční aféry, která propukla před více než týdnem.

Výsledek hlasování poslanců oznámila místopředsedkyně Národní rady Doris Buresová (SPÖ), aniž upřesnila počty hlasů pro a proti. Podle agentury APA návrh SPÖ na vyslovení nedůvěry Kurzově vládě podpořili kromě socialistů také poslanci FPÖ a opozičního uskupení Jetzt. Proti byli Kurzovi lidovci a také liberální opoziční strana NEOS. Poslanců SPÖ a FPÖ je ve 183členné rakouské Národní radě dohromady 103.

Pondělní vyjádření nedůvěry parlamentem bylo vůbec první v rakouských poválečných dějinách. Stalo se tak navzdory historickému úspěchu lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž strana získala bezmála 35 procent hlasů. Podle analytiků voliči odmítli lidovce potrestat za to, že 17 měsíců působili ve vládní koalici se svobodnými.

Po roce 1945 hlasoval rakouský parlament o odvolání kabinetu či jednotlivého ministra ve 185 případech, nikdy však návrh nezískal potřebnou většinu.

Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po aféře, kterou odstartoval německý deník Süddeutsche Zeitung a zpravodajský magazín Der Spiegel zveřejněním videa, na němž šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc. Případ začalo vyšetřovat rakouské státní zastupitelství.

Po propuknutí krize Kurz minulý týden nejdřív z vlády propustil ministra vnitra Herberta Kickla, načež z kabinetu odešli i ostatní čtyři ministři z FPÖ. Nahradili je odborníci, ale poloúřednická vláda ovládaná lidovci neměla většinovou podporu v Národní radě.

Opozici Kurzův přechodný kabinet nepřesvědčil. "Jednal ve vlastním zájmu," zdůvodňovala v pondělí v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry šéfka SPÖ Pamela Rendiová-Wagnerová. Kurze obvinila z "bezuzdné, bezostyšné" touhy po moci. Největší opoziční strana Kurzovi vytýkala, že během krize opozici prakticky zcela ignoroval.

Kickl v pondělí Kurze obvinil ze zneužití videa k upevnění své vlastní moci. "Svalil na celou stranu Svobodných vinu za selhání dvou lidí," řekl Kickl parlamentu. "Pokusil se těžit z obtížné situace vládního partnera," dodal exministr.

Samotný Kurz večer své stoupence na lidovecké Politické akademii ujistil, že lidovci jsou připraveni k hladkému předání moci přechodné vládě a že ať bude přechodná vláda jakákoli, ÖVP ji podpoří.

Kurz pochválil práci své dosavadní koaliční vlády a její reformy a vyjádřil politování nad tím, že jedno video poškodilo nejen FPÖ, ale zničilo i celou vládu. FPÖ pak obvinil, že si rychle našla nového koaličního partnera, totiž SPÖ.

Své příznivce Kurz vyzval, aby bez zlosti a nenávisti přijali pondělní demokratické rozhodnutí parlamentu. Těm, kteří volali, že "Kurz musí pryč", dosluhující kancléř vzkázal: "Musím je zklamat, jsem stále tady a zůstanu i nadále."

Rakouskou vládu dočasně povede vicekancléř Löger

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověří odcházející ministry správou svých resortů, dokud nebude ustavena nová přechodná vláda. Kabinet až do oficiálního jmenování nové vlády povede vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger z lidové strany (ÖVP). Rakouský prezident to v pondělí oznámil po jednáních s předsedy parlamentních klubů. Kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) i celé jeho vládě dnes poslanci rakouské Národní rady vyslovili nedůvěru.

Van der Bellen zdůraznil, že k sestavování přechodné vlády nelze přistupovat lehkovážně. Odcházející ministři tedy budou pověřeni správou svých resortů, čímž se získá několik dní času. Na novinářský dotaz rakouský prezident upřesnil, že by vytvoření nové přechodné vlády nemělo trvat déle než týden.

Stávající kabinet tak zůstává ve funkcích až na kancléře Kurze. Jeho kompetence přebírá na příští dny Löger a podle rakouských médií by měl Rakousko zastupovat i na úterním bruselském setkání šéfů států a vlád zemí EU, kteří budou hovořit o výsledcích eurovoleb a obsazení postu Evropské komise.

Van der Bellen dnes zatím nechtěl prozradit jména možných nových členů vlády s tím, že rozhovory o této záležitosti jsou důvěrné. Nejdůležitějším cílem však podle prezidenta je, aby znovu nedošlo k hlasování o nedůvěře.

Formálně musí prezident celou stávající vládu odvolat a hned ji zase jmenovat - s přechodným kancléřem Lögerem. Tento krok se má uskutečnit v úterý kolem 11:30 SELČ. "Sice to není každodenní postup, ale je zcela normální a demokratický," podtrhl prezident.

 

Čtěte také: Aféra neaféra. Preferenční hlasy katapultovaly exšéfa FPÖ Stracheho do europarlamentu

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,