Další pochybná miliardová zakázka Babišovy vlády bez výběrového řízení

Silně pochybná zakázka na elektronické dálniční známky za 401 milionů korun, kterou bez výběrového řízení zadal ministr dopravy Babišovy vlády Vladimír Kremlík, není jedinou. Premiér se tváří, že Kremlík, kterého po zveřejnění příběhu navrhl odvolat z vlády, všechno prováděl za jeho zády. Lidovým novinám ze svého svěřenského fondu Andrej Babiš rovnou řekl, že se chystá kvůli elektronickým dálničním známkám podat trestní oznámení. Už neupřesnil, jestli bude mířit přímo na dosavadního ministra Kremlíka, úředníky, kteří byli za zakázku zodpovědní, nebo na neznámého pachatele.

Babišova vláda se ale chystá zadat bez výběrového řízení miliardovou strategickou zakázku na provozování komunikace v integrovaném záchranném systému (IZS), v němž nyní fungují vysílačky policistů, hasičů a záchranářů. Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem se svou vlastní liknavostí a neochotou Babišovy vlády případ projednat ocitá v časové nouzi. A právě tou nouzí a bezpečnostním zájmem České republiky se chystá argumentovat, aby nemuselo vypsat veřejné výběrové řízení otevřené jakékoliv nejlepší dostupné technologii, kterou by hasiči, policie a záchranáři mohli pro spolupráci využívat.

Andrej Babiš o zakázce i liknavosti vlády velmi dobře ví. Ministr vnitra už několikrát žádal o zařazení výběru vysílaček na vládu. Stále toho ale nedosáhl. O programu kabinetu přitom rozhoduje sám Babiš jako premiér.

Záchranný komunikační systém nese anglickou zkratku PPDR (Public Protection and Disaster Relief), systém ochrany veřejnosti a odstraňování následků katastrof. Leden 2020 spěje ke svému konci a stále není jasné, kdo, jak, za kolik a s jakou technologií ho bude za necelý rok zajišťovat. Smlouvy na současný vysílačkový systém totiž končí posledním prosincovým dnem 2020.

Záchranáři, policisté už bezmála dvacet let komunikují na systému Pegas/Tetrapol od společnosti Airbus DS (patří do francouzské společnosti Airbus, známé především stejnojmennými letadly), již v České republice zastupuje firma Pramacom. V překotné digitální revoluci ale systém, schopný přenášet hlas, SMS a krátké datové zprávy, nikoliv ale větší množství dat, která už jsou dnes při komunikaci naprostým standardem, zaostal. V celé Evropě jsme už dnes spolu se Slováky, Francouzi, Švýcary a Španěly jedinými zeměmi, kde záchranáři využívají tento systém.

Technologická zaostalost, kdy jsou navíc systémem pokryty jen dvě třetiny území, může v době, kdy jsou masivní objemy dat standardem, výrazně komplikovat práci záchranářů. A hlavně schopnost lidí se jim v nouzi dovolat. Firma Airbus DS už oznámila, že od začátku roku 2021 přestane současný systém podporovat, pokud vláda nepřijme jejich řešení pro další období.

Ministerstvo vnitra, pod které systém IZS spadá, ví o urgentním stavu víc než čtyři roky. Přesto dosud nebylo schopné vypsat žádné výběrové řízení, ze kterého by mohl vzejít dodavatel nového systému pro záchranáře. Návrh na řešení leží už dlouhé měsíce u ledu na vládě. Dokument dala vláda do utajovaného režimu. Takže o něm není možné získat žádné informace.

Že se ale tady Andrej Babiš na rozdíl od elektronických dálničních známek na nikoho nemůže vymluvit, je prokazatelné. Týdeník Echo, který se jako jedno z mála médií o miliardový tendr na vysílačky soustavně zajímá, to už loni v květnu ověřil přímo u tehdejší mluvčí Babišovy vlády Jany Adamcové.

Autorka tohoto textu jí už 22. května 2019 zaslala žádost o zdůvodnění průtahů výběrového řízení. „Obracím se na Vás s dotazem o postupu vlády v případě výběrového řízení na integrovaný záchranný systém. Stávající provozovatel již před delší dobou ohlásil, že současný systém bude podporovat jen do konce roku 2020. Je tedy velmi akutní záležitost výběru nového dodavatele. Ministerstvo vnitra už podle níže přiložené odpovědi zaslalo materiál na Úřad vlády. Dosud ani po pěti měsících nebyl projednán. O zařazení bodů na jednání vlády rozhoduje předseda vlády České republiky. Proč tento bod ještě stále nebyl zařazen? Kdy zařazen bude? Je výrazné riziko, že případ může dopadnout podobně jako zakázka na mýto, kde byla vláda v časové tísni a rozhodla bez výběrového řízení prodloužit smlouvu stávajícími dodavateli. Velmi děkuji za rychlou odpověď.“

Odpověď Babišovy mluvčí přichází další den. „Dobrý den, paní Zlámalová, projednávání veřejného výběrového řízení na integrovaný záchr. systém je v utajeném režimu, takže Vám k němu, bohužel, nemohu nic sdělit.“

Uběhlo osm měsíců a podle dostupných informací, které samozřejmě kvůli utajení odmítá kdokoliv veřejně potvrdit, k žádnému posunu nedošlo. Jen se zvětšila časová tíseň. Ministr vnitra Jan Hamáček začíná být nervózní a připravenější nechat bez výběrového řízení zakázku současnému provozovateli, Airbusu DS.

Ten by ale musel fakticky postavit úplně novou síť. Musel by stavět úplně nové vysílače a ústředny, aby zajistil alespoň částečnou možnost přenosu většího objemu dat a pokrytí signálem na celém území Česka. Podle dostupných informací by to stálo kolem dvou miliard korun. Fakticky to ale znamená ty dvě miliardy zaplatit za zastaralou technologii, která umí volat a posílat SMS. V dobách, kdy je veškerá komunikace závislá na datech, to nevypadá jako investice udělaná s péčí řádného hospodáře s veřejnými penězi. Zvlášť pokud by si vláda vůbec v otevřeném tendru neověřila, za kolik by mohla získat výrazně modernější komunikační systém pro záchranáře a hasiče.

Dodavatel Pegasu, firma Pramacom, má přitom dlouhodobě zajištěn přísun zakázek bez výběrových řízení. Už téměř dvě desítky let může Pramacom jako jediná tuzemská firma prodávat záchranářům terminály, dodávat síťové technologie a poskytovat servis. Samozřejmě za ceny odpovídající popisované pozici, kdy není vystaven žádné konkurenci. Připomeňme například smlouvu na dílčí modernizaci Pegasu z roku 2014. Ministerstvo vnitra prostřednictvím institutu „jednací řízení bez uveřejnění“ zadalo Pramacomu zakázku za 354 milionů korun. Oficiální věstník zakázek uvádí jen za poslední čtyři roky 28 zakázek ze státní a veřejné správy pro Pramacom v úhrnné výši 794 milionů korun. A vypadá to, že to nejsou poslední veřejné peníze, které potečou této firmě.

Kdyby se vypsalo otevřené výběrové řízení, mohou se do něho přihlásit zájemci s výrazně lepšími technologiemi. Na komunikaci záchranářů je potřeba síť frekvencí 420 až 450 MHz. Jsou to sítě, na nichž v prvních fázích fungovaly historicky první generace mobilních telefonů, které se postupně s rozvojem datových služeb posouvaly do vyšších frekvencí. Vlastní je společnost O2 ze skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. A firma Nordic Telecom, následovník někdejšího nejmladšího českého mobilního operátora U:fon.

To ale neznamená, že tyto firmy by musely být nástupci Airbusu, který pokrývá kompletní infrastrukturu záchranného systému a má monopol na dodávky všeho od řídicích jednotek po vysílačky. Právě jejich sítě by se jen mohly stát základní infrastrukturou, v níž by mohla fungovat nejmodernější komunikační technika mnoha firem, podle toho, kdo by dal státu nejlepší nabídku. Především by ale na rozdíl od systému Airbusu v tomto systému mohli záchranáři nejen mluvit a posílat si velmi krátké zprávy, ale velmi operativně sdílet obrovské množství dat. Fotografie, videa, mapy. Což může být právě při katastrofě zásadní. Alespoň to tvrdí ve své zprávě z roku 2018 přímo ministerstvo vnitra, které je za záchranný systém zodpovědné.

„Výhody dostupnosti širokopásmových datových služeb jsou zřejmé – vytvoří podmínky pro nasazení a rozvoj široké škály aplikací pro podporu výkonu činností PPDR, tak jako se staly nepostradatelnou součástí běžného / civilního života. Lze tedy předpokládat, že se stanou běžnou součástí práce složek PPDR. Možnost poskytnutí detailních informací jednotkám PPDR zasahujícím v terénu (např. vizuální informace z místa zásahu před příjezdem; vyspělá navigace; využití biometrických prvků při kontrole, ztotožnění a evidence osob) či předání detailních informací z místa zásahu vzdáleným řídicím složkám (např. přenos videa v reálném čase) jsou klíčové při zvyšování efektivity a bezpečnosti výkonu činností PPDR,“ píše odbor provozu informačních technologií a komunikací ministerstva vnitra v analýze z března 2018, kterou má Týdeník Echo k dispozici.

Pak následuje detailní a dlouhý popis toho, co by se záchranářům opravdu hodilo, ale v systému Airbusu, kde funguje jen hlas a velmi omezená data, to nikdy nedostanou. Videopřenosy. „Bezdrátový videodohled pro vzdálené monitorování s možností automatické detekce a rozpoznávaní (např. městské, letištní a silniční kamery, kamery třetích stran). Přenos videa z kamery umístěné na vozidle (např. hlídkujícím vozidle) či jiném mobilním prostředku (např. dronu či vrtulníku při zásahu). Přenos videa z kamery umístěné na helmě či na výstroji zasahující osoby. Tato aplikace není dostupná bez nasazení širokopásmových datových služeb,“ píše ministerstvo vnitra.

Následují další podrobné kapitoly. Geografické informační systémy (GIS). Lokalizace a sledování polohy. „Širokopásmové datové služby umožní zvýšení počtu aktualizací, lepší možnosti propojení různých aplikací (zejm. GIS, lokalizace, video) mezi různými složkami PPDR a tím zajištění co největší míry koordinace zásahu a bezpečnosti zasahujících jednotek PPDR.“

Podobně detailně jsou rozebrány další dnes technologicky samozřejmé věci, které ale v současném systému od Airbusu záchranáři nikdy nedostanou. V éře dronů a spol. to zní až neuvěřitelně.

Babišova vláda ale liknavostí spěje k tomu, že ministr vnitra Jan Hamáček bude v tísni nucen zakázku prodloužit Airbusu. Podle dostupných informací je jedním z vysvětlení, proč to chce Andreje Babiš do tohoto stavu dotáhnout, i snaha vyjít vstříc francouzskému prezidentu Macronovi, který prostřednictvím francouzských diplomatů v Praze za zájmy Airbusu bojuje. Macron zase pomohl zprostředkovat Babišovi v Paříži setkání s šéfem francouzské banky Société Générale. Vlastníkem Komerční banky, která se podle poslední výroční zprávy za rok 2018 stala se 7,3 miliardy korun největším věřitelem Babišova Agrofertu (toho času zaparkovaného ve svěřenském fondu ovládaném Babišovou manželkou Monikou a jeho právníky).