Systém nezvládne valorizaci důchodů 3x za rok, odchod do penze se má posunout

SITUACE OKOLO DŮCHODŮ

Systém nezvládne valorizaci důchodů 3x za rok, odchod do penze se má posunout
Důchodový systém není připraven na valorizaci třikrát ročně, říkají odborníci. Foto: Shutterstock
1
Domov

Jan Křovák

Vládní snaha ušetřit a zároveň si neznepřátelit voliče zadělává na další chaos podobný tomu, který nastal tento podzim s windfall tax. Do konce příštího roku chce kabinet Petra Fialy (ODS) předložit hotovou reformu penzí, zatím ale není vůbec jasné, jak konkrétně se budoucí důchody budou počítat. V současnosti se ozývají kritické hlasy jednak na příliš častou a vysokou valorizaci, na rozhazování předchozí vlády, ale také na to, že vláda přiznává, že je potřeba debatovat o pozdějším odchodu do penze.

Česká společnost stárne a seniorů postupně přibývá. Lidé nad 65 let nyní tvoří pětinu obyvatel republiky. Věk pro odchod do důchodu se zatím každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze v necelých 64 letech a ženy podle počtu dětí dřív. Vláda důchodový věk v předminulém volebním období zmrazila na 65 letech. Tohoto limitu se dosáhne zhruba v polovině 30. let. Podle odborníků a mezinárodních organizací by ale Česko mělo i pak v pomalém navyšování podle prodlužování života pokračovat, pokud bude chtít svůj důchodový systém udržet.

Důchody jsou v současné době jedním z nejčastěji skloňovaných faktorů státního rozpočtu. Jsou také zdaleka největším povinným neboli tzv. mandatorním výdajem, kterému se kabinet vyhnout nemůže. Chystá nicméně zásadní změny, které parametry a pravidla vyplácení důchodů změní. Změna pravidel pro důchodce je jedním z opatření, které vládě předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ta navrhuje zvýšit věk odchodu do penze.

V případě penzijního systému se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Česko nemůže debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu vyhnout. Stanjura ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.

Premiér Fiala řekl, že by chtěl reformu, která se bude těšit shodě v širokém spektru, aby dlouho vydržela. Jurečka nyní na sjezdu zdravotnických odborů řekl, že příkladem směru, kterým by se mělo jít, je snížení odchodu do důchodu pro zdravotnické záchranáře. Zohledňovat by se měla doba, jak dlouho člověk pracuje a také, kdy na trh práce nastoupil. „Debata má být o tom, u kterých musíme vyřešit předčasné odchody, protože tito lidé nemohou přijít v 17 a 18 letech a pracovat v náročné profesi celý život,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle Jurečky důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. „Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ řekl ministr.

Pro srovnání v devadesátých letech se penze vyplácely zhruba 1,7 milionům seniorů. Dnes je příjemců skoro o polovinu víc a jejich počet se o další sta tisíce zvýší po roce 2030, kdy do důchodu odejde generace takzvaných „Husákových dětí“.

Na Jurečkova slova nicméně zareagovala řada kritiků, mezi nimi například odborový předák a kandidát na prezidenta Josef Středula. Ten označil posouvání hranice věku odchodu do důchodu za neakceptovatelné. „Tak nejdřív směšné zvýšení minimální mzdy o pár set korun a teď chce Marian Jurečka zvýšit důchodový věk nad 65 let. Neakceptovatelné. Lidé si zaslouží důstojný důchod,“ napsal už v říjnu Středula na svůj Twitter.

Ještě ostřejší je debata v souvislosti se zákonnými valorizacemi. Rychlejší růst důchodů prosadila ve sněmovně před více něž pěti lety vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Zatímco do konce roku 2017 stát počítal třetinu růstu reálných mezd, od roku 2018 je to jedna polovina. Od roku 2024 by však důchody opět mohly růst pomaleji, alespoň tak uvažuje část současné vládnoucí koalice.

„Musíme jednat o tom, jakým způsobem jsou nastavena pravidla pro valorizace důchodů. A tato valorizace je extrémně náročná na rozpočet,“ řekl Jurečka v České televizi. „Je to jeden z legitimních návrhů, které musíme propočítat kvůli tomu, že se dlouhodobě snižuje počet ekonomicky aktivních lidí a zvyšuje se počet penzistů,“ uvedl k tomuto tématu Stanjura. Diskuzi nad tímto tématem připouští i TOP 09.

Naopak zástupci zbylých dvou koaličních stran (Piráti a STAN), stejně jako parlamentní opozice, jsou proti. „Říkat, že jim reálně začnu snižovat jejich příjmy, jejich důchody, to si myslím, že pro nás není na pořadu dne,“ řekl ČT předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Jsou tady osamocení důchodci, kteří nemají ani na nájem. A nedokážou si vyřídit dávky,“ uvedl šéf pirátů Ivan Bartoš. Podle odborníků je diskuse o důchodech, snižování valorizace a naopak zvyšování věku odchodu do penze velmi citlivým tématem, které je v očích voličů naprosto zásadní.

Nicméně je podle nich jasné, že bez reformy stát nezvládne platit důchody. Už příští rok si na jejich výplatu rekordně vypůjčí. Důchody totiž už čtvrtým rokem rostou rychleji než mzdy, ze kterých se penze financují. „V roce 2023 by se tak jednalo o deficit důchodového systému ve výši cca 62,5 miliardy korun. Dosud nejvyšších hodnot 55,1 miliardy dosáhl v roce 2013,“ uvedlo ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok. Podle MPSV není částka konečná, protože se počítá s další mimořádnou valorizací nad rámec té lednové i příští rok.

Systém není na tak častou valorizaci stavěný, říká Rusnok

Za mimořádné valorizace může především vysoká inflace, tu způsobila z velké části podle expertů bývalá vláda Andreje Babiše. „Odhaduji, že z naší aktuální inflace je deset procent dovoz a zbytek je náš příspěvek. Máme přehřátý trh práce, málo lidí je ochotných pracovat a proto je tlak na vyšší mzdy. Zadruhé byla naše vláda (Andreje Babiše z ANO) za covidu rozhazovačnější než vlády jiných zemí. Rozdala masivní plošné kompenzace, do čehož patří i plošné přídavky na děti nebo nárazové zvyšování důchodů,“ uvedl pro ČTK ekonom Tomáš Havránek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabývá makroekonomickými dopady v souvislosti s pandemií.

Podle poradce Mariana Jurečky pro důchodovou reformu a ekonoma Štěpána Jurajdy je potřeba zpomalit zvedání důchodů a naopak pokračovat v navyšování věku odchodu do důchodu. Zásadní je podle něj také skutečně zvýhodnit přesluhování, o čemž hovořil i sám Jurečka. Navíc se v posledních týdnech hovoří o tom, že za nastalé situace častých valorizací se vyplatí lidem za určitých okolností jít do předčasného důchodu. To je podle Jurajdy také špatně.

„Pokud se reálné mzdy propadají, tak by se to mělo reflektovat i ve valorizacích. Valorizace by měly být nastaveny tak, aby v případech náhlých nárůstů inflace či cen energií víc chránily nízkopříjmové důchodce, tedy aby navyšovaly základ a ne zásluhovou složku, jako je tomu teď,“ uvedl Jurajda. „Dále by nastavení valorizací společně s nastavením dalších parametrů důchodového systému nemělo motivovat k předčasným žádostem o důchod, jak je tomu v dnešní situaci. To jsou nevhodné vlastnosti současného nastavení, kterým by se vládní koalice měla věnovat,“ dodal.

Někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok se ve vysílání České televize vymezil vůči fiskální politice vlády a jejímu „zodpovědnému vládnutí“, jak kabinet slíbil ve svém vládním prohlášení. „Když teče do lodi, tak je potřeba začít ucpávat hned, ne se tvářit, že už to nejde jinak. Situace je úplně jiná, než když se to slibovalo. Je neštěstí, že se tam přidávají další díry, které mohly počkat. Jako nějaké zvýšení hranice pro platbu DPH, jestli bude za dva nebo tři roky, tak co by se stalo? Ta země by se nezhroutila, ani ti poplatníci,“ podivoval se Rusnok.

„Žasnu, co se týče třeba důchodového systému, on nebyl stavěn na valorizaci třikrát za rok, ale teď se ukázalo, že valorizace úplně deformuje výpočet předčasných důchodů. Místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a ucpalo to díru, tak v televizi vystupují úředníci a říkají, aby lidé přišli a přihlásili se o tisícikorunu k důchodu. Ten vyšší důchod budeme platit všichni, zejména naše děti, dalších 50 let. Co to je za zodpovědné vládnutí? To je přece úplně mimo,“ čílil se Rusnok.