Český národní zájem? Zůstat v EU

Evropa nemůže spoléhat na ostatní. Musí být mnohem silnějším a v rámci obrany akceschopnějším aktérem. Tyto výzvy slýcháme v posledních letech čím dál častěji. Naposledy se v tomto duchu vyjádřil bývalý švédský premiér (do roku 2014 ministr zahraničních věcí) Karl Bildt ve svém článku European Security in the Trump Era z poloviny tohoto měsíce. Bildt, stejně jako mnozí další, přímo uvádí, že Evropané se již nemohou vyvarovat převzetí odpovědnosti za vlastní obranu. Evropa jako “soft power” nebude ve světě konfliktů zemí označovaných jako “hard power” prostě stačit.

O nutnosti silnější Evropy, aby mohla v současném světě přežít, nepochybuje dnes téměř nikdo. Dokonce ani ti, kteří dělají naopak vše pro to, aby zůstala taková, jaká je – zranitelná.

Konkrétní recept je však stále v nedohlednu. Vynucená federalizace naráží na oprávněnou obavu z různých BRE/NE/CZExitů. Samotné zbrojení, modernizace armád jednotlivých zemí, spolupráce mezi nimi a vyšší výdaje na obranu jsou pak nutným předpokladem, který ale sám o sobě nestačí.

Bez špičkového výzkumu, investic do něj, připravenosti na proměnu mezinárodní situace, politického odhodlání, převzetí větší odpovědnosti ve světě a leadershipu zůstane Evropa s půl miliardou obyvatel stále slabá a zranitelná. V tomto kontextu jsou myšlenky na opuštění Unie naprosto sebevražedné a odpovídají strategii těch, kteří chtějí, aby byla Evropa slabá, neakceschopná a utápěla se ve vlastních problémech.

Mezinárodní prostředí se za posledních několika málo let výrazně proměnilo. Rusko se chová agresivněji, USA v čele s Trumpem nepředvídatelně, Turecko se se svojí druhou největší armádou v rámci NATO definitivně odklonilo od západních standardů a výdaje Číny na armádu se každým rokem zvyšují.

Za této situace je zřejmé, že národním zájmem České republiky je zůstat v Evropské unii. Usilovat o to, aby byla silnější, musí být naším prvořadým cílem. Skutečnost, že soft-power nebude postačovat ve světě konfliktů silnějších hráčů, by mělo být téma nastolované českou diplomacií při všech jednání s našimi partnery v EU. Už jen samotné zdůrazňování tohoto tématu jako hlavní priority může být hodnotným přínosem ČR v rámci debaty o budoucnosti Unie. Zatím se ale jen můžeme dočíst, že ministryně obrany jede na bezpečnostní konferenci do Mnichova. Nevíme už ale s čím, zdali vůbec s něčím. Stejně si můžeme přečíst, že si ministr zahraničních věcí rozuměl s portugalským protějškem, ale už nevíme, v čem konkrétně to bylo.