Ne diagnosťákům. Vláda odmítla „dobrovolné“ pobyty dětí v ústavu
Diagnostické ústavy
NOVÉ
1
Návrat k možnosti takzvaných dobrovolných pobytů dětí v diagnostických ústavech vláda ve Sněmovně nepodpoří. K návrhu poslanců ze šesti klubů v čele s lidovci zaujala negativní stanovisko. Diagnostické ústavy podle legislativců slouží k jiným účelům a otázkou je i ústavnost takového návrhu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na twitteru uvedla, že zavřít zlobivé dítě do „diagnosťáku“ je možná snadný, ale ne správný způsob řešení problému.
„Nemluvě o lidskoprávním rozměru a ekonomických dopadech na stát. Je dobře, že jsme se proti tomu na vládě postavili,“ uvedla.
Do diagnostických ústavů by se podle předlohy opět mohly dostávat děti i na žádost rodičů. Nyní ústavní péči pro chování s poruchami nařizuje pouze soud. Rodiče nebo zákonní zástupci mohou využít jen služeb středisek výchovné péče.
Polepšovny by potřebovali spíše někteří dospělí. Zavřít své zlobivé dítě do diagnosťáku je možná snadný, ale rozhodně ne správný způsob řešení problému. Nemluvě o lidskoprávním rozměru a ekonomických dopadech na stát. Je dobře, že jsme se proti tomu na vládě postavili.
— Jana Maláčová (@JMalacova) May 27, 2019
„Je nelogické a nepřípustné, aby namísto navyšování počtu a kapacit středisek výchovné péče byla poptávka po službách preventivně výchovné péče řešena úpravou takzvaných dobrovolných pobytů dětí v diagnostických ústavech, které jsou ze zákona určeny k poskytování péče dětem s nařízenou ústavní výchovou a uloženou ochrannou výchovou,“ napsali k návrhu již před jednáním vládní legislativci.
Z hlediska ústavnosti návrhu podotkli, že diagnostické ústavy by se mohly stát místem nedobrovolného zadržování dětí, a to bez svolení soudu. Kabinet by měl navíc upozornit na to, že ústavy jsou v současnosti zcela naplněny.
Předkladatelé novely poukazují například na to, že v souvislosti se strategií začleňování roste v běžných školách podíl dětí s poruchami chování, přičemž speciálních pedagogů je podle nich nedostatek. Ve zdůvodnění zmiňují také šikanu, kyberšikanu, zvýšenou agresivitu, odmítání autorit a spolupráce. „Pedagogičtí pracovníci nemají účinné prostředky k prevenci proti uvedeným jevům, zvyšuje se neochota situaci účinně řešit,“ napsali autoři z řad KDU-ČSL, ANO, ODS, SPD, KSČM a STAN v důvodové zprávě.
Po znovuzavedení takzvaných dobrovolných pobytů v diagnostických ústavech volají i odborníci, zejména z řad vedení výchovných ústavů. Na lednové konferenci v Senátu uváděli, že by se nemuselo čekat dlouhé měsíce na rozhodnutí soudu a mohlo se s dítětem hned začít pracovat. Vzhledem k tomu, že by nebylo nutné zapojovat sociální systém a soudy, by návrat staré praxe podle nich přinesl vedle časové úspory i úsporu finanční. Navíc by se ulehčila situace středisek výchovné péče a bylo by možné rozdělení pobytů podle osobnosti a typu problémů dětí.
Pobyty na žádost rodičů měla zrušit vládní změna zákona už před sedmi lety. Poslanci ale prosadili pětileté přechodné období, které skončilo předloni v srpnu. Ministerstvo školství se v roce 2012 snažilo o omezování rozsahu ústavní péče kvůli snížení nákladů na diagnostické ústavy. Předkladatelé poslanecké předlohy uvádějí, že dobrovolný pobyt by byl zpoplatněnou službou. Za ubytování, stravu a kapesné by rodiče vydali 5300 korun měsíčně.
