Třeba nám ještě nějaké instinkty zůstaly. Nebo nějaký Bůh, říká psychiatr Honzák

ECHOPRIME

Třeba nám ještě nějaké instinkty zůstaly. Nebo nějaký Bůh, říká psychiatr HonzákROZHOVOR
"Důvody, proč být proti strachu, trvají pořád. V situaci ohrožení se mimořádně dobře manipuluje se strachem a zachránci a spasitelé se ujímají vesla," říká v rozhovoru Radkin Honzák. Foto: Jan Zatorsky
Týdeník

Jiří Peňás

S asi nejznámějším českým psychiatrem jsme se sešli po roce: loni v březnu jsme na začátku prvního „nouzového stavu“ seděli v dejvické cukrárně Bruno a doktor Radkin Honzák s klidem stoika pravil, že hlavní je, aby se člověk „nechoval jako prase“, čímž nemyslel jen mytí rukou. A pak dodal, že kdo se tak nechoval dosud, tak ten ví, co zhruba dělat, a kdo se jako prase choval, tak s tím se toho moc nenadělá, bude se tak chovat dál. Teď po roce jsme to ani už nemuseli probírat, vlastně bylo zbytečné o tom mluvit. Sešli jsme se i tak znovu, ovšem na dálku, každý ve svém pokoji u obrazovky svého počítače. Doktor Honzák měl za sebou léčení s covidem, byl o poznání skeptičtější, i když jako obvykle o věcech mluvil s nadhledem a s jistou nadějí, že to všechno třeba může být také k něčemu dobré.

Tak jak se vám vede, pane doktore?

Děkuju za optání, vede se mi furt dobře. Prodělal jsem před pár týdny covid, ale nestěžuju si. Strávil jsem asi tři neděle ve špitále, a i tam se mi vedlo dobře. Byl jsem totiž velmi pečlivě léčen.

To je vždy zajímavé, když doktora léčí jiní doktoři.

Doktoři jsou, jak známo, nejhorší pacienti, ti jsou ještě horší než učitelky.

A vy jste navíc ještě psychiatr.

Ano, to je úplně nejhorší… Oni v té nemocnici měli navíc zostřený dozor prostřednictvím mé dcery, která je taky doktorka, takže zatímco já jsem byl hodný pacient a neradil, tak ona měla, abych tak řekl, myšlenky. Ale ten pan doktor, který mě ošetřoval, byl trpělivý, takže to dobře dopadlo. Teď už mě čekají jen nějaká vyšetření…

Když jste tam byl tři neděle, tak to byl asi těžší průběh…

Ale pro mě nikoli… To oni mě tak vyhodnotili: jako rizikového staříka. Já jsem šel původně do té nemocnice přednášet na seminář, takže jsem s sebou neměl ani kartáček na zuby. Pak se mi udělalo trochu slabo, tak jsem se šel poradit, oni mě otestovali a rovnou položili do postele. 

Byl jste překvapen, že to máte?

Jo. Já to nerad. Vy jste rád, když vám řeknou, že jste nemocnej?

Taky nerad. Já to měl v lednu. A byl jsem překvapen, protože jsem si myslel, že mám rýmu, a šel se tam otestovat kvůli své dceři, která na mě naléhala.

On už dneska obyčejnou rýmu nikdo nemá. Ta snad vymřela.

Celý rozhovor s Radkinem Honzíkem si přečtěte už nyní na ECHOPRIME nebo v tištěním Týdeníku ECHO od čtvrtka na stáncích. Objednat si jej můžete zde.

Foto: echo