Merkelová unášena proudem. Co prozrazuje první hutný životopis kancléřky

Je všude, naráželi jsme na její fotografii neustále posledních šestnáct let, a přesto o Angele Merkelové, o jejích skutečných názorech a o vlivech, které ji utvářely, mnoho nevíme. Může nás utěšovat, že to nevědí ani Němci, ač si ji čtyřikrát zvolili. První hutnější životopis se objevil až letos, tedy těsně před odchodem Merkelové z politiky.

Je od redaktora Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Ralpha Bollmanna, povahou je spíš novinářský než historický. A je oficiózní, v tom smyslu, že kroky Merkelové vykládá téměř vždycky v intencích pro ni nejpříznivějších. Na druhou stranu není autorizovaný a z dobře napsané knihy vystupuje kancléřčina postava víc, než bylo zvykem a asi i než by jí bylo milé.

Bollmann myslím právem přikládá velkou váhu mládí v NDR. U nás jsme si občas fandili, že Merkelová je „našinec“, člověk, který má větší ponětí o středovýchodní Evropě. Fakt je, že styčné body by se našly. Dědeček Merkelové z otcovy strany byl Polák z Poznaně, jmenoval se Ludwig Kaźmierczak, za první světové války bojoval nejprve v německé armádě, ale na sklonku války proti Německu v Hallerově armádě, což byla polská obdoba našich legií. Láska ho později přivedla do Berlína, kde se s německou manželkou usadili a roku 1930 přejmenovali na Kasnerovy. S tímto jménem přišla na svět v roce 1954 i Angela. Narodila se, jak je notoricky známo, v Hamburku. Její otec, luteránský farář, tu dokončoval teologická studia a ještě v roce 1954 se s rodinou odstěhoval jakoby paradoxně do sovětské zóny.

Celý text Daniela Kaisera si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.