1 Vyšetřování rozvědky

Zatím je kolem české rozvědky skandál jen jeden

Témata:

Pavel Blažek z ODS včera veřejně vyslovil, o čem se už několik týdnů šušká. Předseda sněmovního výboru pro dohled nad rozvědkou Českému rozhlasu prozradil, že vyšetřování, kvůli němuž byl odstaven ředitel rozvědky Jiří Šašek, nemá pouze kriminálně-hospodářskou rovinu, ale i rovinu konspirační. Premiér Andrej Babiš si myslí, že kradmo pořízené nahrávky s jeho novinářem Markem Přibilem, publikované loni na twitterovém účtu Julius Šuman, produkovala právě rozvědka (ÚZSI, Ústav pro zahraniční styky a informace), respektive někdo v jejím nitru. To se šetří taky, a pokud by se to potvrdilo, bylo by to naprosto skandální zjištění. Blažek nepřehání, že pak bychom měli svou českou Watergate.

Babiš na rozvědku prstem ukazoval už loni, kdy Šuman pro něho kompromitující nahrávky (mimochodem Babiš se z pronášených nehorázností nikdy nezpovídal) zavěšoval na Twitter. Premiéra k tomu vede jeho způsob uvažování: rozvědka spadá pod vnitro, vnitro tou dobou řídil jeho úhlavní soupeř ve vládě, sociální demokrat Milan Chovanec. Je fakt, že Chovanec nějaké své lidi do rozvědky nasadil, především Zdeňka Blahuta, který za Chovance přišel dělat náměstka, a několik měsíců poté, co Chovanec opustil ministerstvo, Blahut opustil rozvědku. Za druhé platí, že za normálních okolností (byť každým rokem od Babišova vstupu do politiky staré normy opouštíme) by premiér nevyslovil tak výbušné podezření jen tak. Protože bez ohledu na to, jestli je pravdivé, nebo ne, renomé české rozvědky před jejími spřátelenými službami bylo poničeno.

Proti tomu stojí několik faktorů, které radí k obezřetnosti. Babiš je chorobně podezřívavý, uvěří lecčemu z toho, co mu někdo nosí. Prozatímní ředitel ÚZSI Radek Musílek je historicky jedním z takových nosičů Babišovi, v úřadu se o něm léta vědělo, že má k Babišovi blízko. Za minulého vedení byl Musílek degradován, má motiv minulému vedení škodit.

Za druhé, kvalita dokumentů, na jejichž podkladě začalo šetření, je sporná. Aspoň zčásti jsou „kompromaty“, jejichž obsah se objevil na Info.cz, věci, o nichž se v komunitě zpravodajců a diplomatů hovoří jako o prokazatelných nesmyslech. To se týká například dodávky odposlouchávacího zařízení Agáta do Súdánu. (Těžkosti s dohledáním několika oficiálně pořízených agát posilují snahu Musílkova nového vedení dokázat, že se v rozvědce děly nepravosti.) Za třetí, Babiš a historický ÚZSI jsou nepřáteli. Po privatizaci Unipetrolu do rukou polského PKN Orlenu, kdy se nové vedení tohoto převážně státního koncernu rozhodlo nedat Babišovi část Unipetrolu, kterou prý měl dohodnutou s předchozí garniturou Orlenu, zahájil Babiš s Polskem arbitráž a právní válku. Česká rozvědka tehdy Babiše nazírala jako nepřítele státu (Polsko je spojencem České republiky). To bylo před cca deseti lety, pro Babiše s jeho sloní pamětí jako včera.

Co už ale víme dnes a při čem nejsme odkázáni na vážení argumentů pro a proti: rámec, v němž se dnes celé šetření odehrává, je skandální. AB proti rozvědce veřejně vysloví podezření. Mezitím se stane premiérem. Nedostane důvěru, ale nevadí. Jeho ministr vnitra, také v demisi, postaví řádného ředitele rozvědky mimo službu. Učiní tak na základě oznámení, které podal dlouho upozaděný pracovník rozvědky Musílek. Musílek se stává prozatímním ředitelem rozvědky, proti níž se vede šetření na základě Musílkova podnětu. Jak snadno se dá v České republice vládnout, jak snadno rozjíždět bezpečnostní operace, aniž by vám dal důvěru parlament, je naprosto fascinující podívaná.

Z nového čísla Návrat konzervativní revoluce. Demonstrací na Letné se Češi přihlásili k evropské elitě

Echo týdne: Mladí voliči, sponzoring a comeback ● Svět: Zelená vlna v Německu ● Rozhovor: Já bych chtěla hrát v groteskách… ● Esej: Nezamýšlené důsledky pokusů o všenápravu ● Historie: Zrádce Valdštejn, hrdina Wallenstein

 

 

 

Co všechno ničí perverzní dotace Když dolních deset milionů financuje dominátory
Nehodni života? Šílená praxe eugeniky se vrací

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.