Proč Soros přispívá na blokády evropských letišť?

Miliardář a politický filantrop George Soros má výhodu jakéhosi preventivního krytí. Část publika – také v České republice – používá jméno Soros jako symbol pro pravičáckou paranoii: zase za něčím vidíš Sorose, jdi k lékaři. Pak se ale může snadno stát, že činnost velmi aktivní Sorosovy nadace Otevřená společnost nevzbudí zájem, jaký by měla.

O tomto víkendu díky nějakému internetovému zvědavci – prý to nebyl klasický hacker – vyšlo najevo, že Soros daroval podstatnou částku klimatickým bojovníkům z Extinction Rebellion (XR). Tato skupina byla založena loni v květnu, sídlí v Británii, nicméně startovní kapitál přišel od levicových filantropů z USA. Pobočky má jak v Americe, tak i na starém kontinentu nebo v Austrálii. Dnes XR tvoří jakýsi levý okraj hnutí spuštěného jen o málo později jménem Grety Thunbergové, žádá bezemisní ekonomiku v roce 2025, za pouhých šest let.

Obecně přijímaný standard – aniž by se veřejnosti řeklo, co ta uhlíková neutralita je a co bude obnášet – dnes je rok 2050. Ale XR bere asi ještě vážněji než politici nesmyslný odhad Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC), který ve své poslední souhrnné zprávě z roku 2014, veden propagandistickými a politickými důvody (schylovalo se k dojednání tzv. Pařížské klimatické dohody) stanovil lidstvu čas na odvrácení klimatické katastrofy deset až dvanáct let. Kdo je schopen tuto voodoo brát doslova, musí pak být logicky vyděšený. A část z těchto vyděšených je schopna najít ospravedlnění i pro radikální činy.

XR vyznává občanskou neposlušnost. Loni v listopadu blokovala v Londýně pět mostů přes Temži. Dva dny před Štědrým večerem skupinka blokovala hlavní budovu BBC, aby stanice referovala o klimatu tak, jak to XR považuje za správné – tedy jako o klimatické krizi. A letos v dubnu skupinka organizovala happeningy spojené s blokádami automobilové dopravy v pěti britských městech včetně Londýna.

Po letních prázdninách XR chystala – nebo pořád chystá?; zprávy jsou protichůdné – jakési panevropské „podzimní povstání“. Začátkem povstání měla být blokáda největšího evropského letiště Heathrow. Proběhla by tak, že dobrovolníci přijdou na letiště a začnou na něm ve výšce hlavy venčit svoje drony – což by samozřejmě při robustních bezpečnostních pravidlech vedlo k (dočasnému) zastavení odletů i příletů a k desetitisícům zmařených cestovních plánů. Od toho XR ustoupila s tím, že blokádu Heathrow ani výslovně nepodpoří, ani neodsoudí. A že kdo z přátel se jí účastní, musí vystupovat pod jiným jménem.

Interní materiály XR, které o víkendu unikly na internet, prozrazují, že na 10. říjen, asi tři týdny po Heathrow, se chystala (nebo pořád chystá?) blokáda letišť v Paříži, Madridu a jednoho v Německu – buď v Berlíně, nebo Frankfurtu. Pro každé jedno letiště se počítalo se stovkou dobrovolníků, kterým podle dosavadních zvyklostí hrozí den v cele a pak případně malá podmínka u soudu.

Kolika penězi Sorosova nadace Otevřená společnost toto zavírání světa podporuje? To se zatím neví, protože v uniklém seznamu dárců bylo právě na řádce „George Soros“ prázdné místo. Je to opomenutí, nebo informace byla příliš citlivá i pro oči méně prominentních rebelů v XR? Každopádně šlo o seznam významnějších, nikoliv drobných dárců.

Britská policie zatím k blokádám a různým dalším projevům občanské neposlušnosti přistupuje mírně, i tak ale musela od podzimu loňského roku zadržet tisíce demonstrantů, někam je odvézt, sepsat s nimi protokoly. Je to britská vnitropolitická věc. Stejně tak si Britové sami musí rozhodnout, jestli jim vadí, když se vedení BBC se zástupci této miniskupinky schází a vážně s nimi diskutuje o tom, jestli už je stupeň panikářství v jejích zprávách o klimatu (a počasí, pokud je náhodou horko) dostatečný.

Ale tady bilionář z jiné země – nejen George Soros, ostatní dárci nejsou tak obecně známí, vesměs pocházejí z USA, ale najdou se i zástupci Kanady, Norska – v zemi, kde nemá občanství ani v ní nežije, zasahuje tak, že už přímo sponzoruje chaos. Je čas vážně si položit otázku, co je lepší a z jakého řešení vzejde menší společenská škoda: jestli zahraniční financování politických „nevládek“ začít regulovat, nebo jestli tak extremistické skupiny, jakou je XR, dopsat na seznam teroristických organizací nebo (mimo Británii) seznam skupin nepřátelských k ústavě. Možná se to časem bude řešit i u nás, XR už má českou pobočku.