Němci váhají s AstraZenekou, Česko očkuje dál. Není prý důvod měnit plány

Německá očkovací strategie se dostala do problémů. Tamější úřady nedoporučily vakcínu od britsko-švédské firmy AstraZeneca lidem mladším 60 let. Západní soused tak učinil na základě několika podezřelých případů krevních sraženin po očkování. Podobný krok učinila už dříve například i Francie. Česká republika podobný krok nemá v plánu, podle ministerstva zdravotnictví i Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) není pro změnu doporučení či zastavení vakcinace důvod. ČR se tak bude nadále řídit stanoviskem Evropské lékové agentury (EMA), která dříve zdůraznila, že benefity výrazně převyšují možné vedlejší účinky vakcíny.

Německé kroky na poli očkování by pro tuto chvíli neměly nijak ovlivnit vakcinaci v České republice. „Rozhodnutí v Německu pochází od spolkového ministerstva zdravotnictví a jejich imunizační komise, nikoliv z rozhodnutí lékové agentury. Hodnocení možného vztahu specifických zdravotních komplikací k vakcíně od společnosti AstraZeneca stále probíhá, a to na celoevropské úrovni. V tuto chvíli nevidíme důvod pro urgentní přijetí podobných opatření, jako zavedli v Německu,“ uvedla pro redakci Echo24.cz Klára Brunclíková, tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Ústav nicméně nadále sleduje dění okolo AstraZeneky, v případě velkých pochybností tak může dojít k úpravě pravidel. „Nevylučujeme, že se tato situace může změnit v závislosti na probíhajícím celoevropském hodnocení tohoto rizika,“ dodala Brunclíková. „Celkově byl počet trombotických a embolických příhod po očkování ve vztahu k počtu očkovaných osob nižší než počet těchto příhod v běžné populaci,“ uvedl ještě dříve SÚKL. Souvislost s očkováním sice není na evropské úrovni prokázána, nelze ji ale ani vyloučit, což podle ústavu vyžaduje další hodnocení.

Ministerstvo zdravotnictví ČR úpravy očkovací strategie tedy neplánuje a nadále se bude řídit stanovisky EMA, dle níž se jedná o bezpečnou očkovací látku. „Tedy o registrovaný léčivý přípravek, u něhož benefity převažují nad možnými riziky,“ uvedla mluvčí resortu Barbora Peterová.

Odborníci upozorňují, že očkovaní touto látkou by měli vyhledat okamžitě lékařskou pomoc, pokud se u nich objeví příznaky srážení krve. „Mezi takové příznaky patří dušnost, bolest na hrudi nebo přetrvávající bolest břicha, otoky dolních končetin, silné nebo přetrvávající bolesti hlavy, rozmazané vidění, přetrvávající krvácení a modřiny, nebo kulaté skvrnky mimo místo očkování, které se objeví po několika dnech,“ napsal SÚKL.

Německá otočka o 180 stupňů

Německé úřady přes ujištění evropského regulátora v úterý vydaly stanovisko, že přípravek doporučují pouze osobám starším 60 let. Předseda německé Stálé očkovací komise Stiko Thomas Mertens nynější opatrný postup označil za důkaz správného chodu kontrolní funkce Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v Německu funguje jako lékový regulátor. PEI eviduje 31 případů mozkové žilní trombózy mezi 2,7 milionu osob naočkovaných vakcínou Vaxzevria, jak AstraZeneca svou látku nově nazývá. Souvislost s očkováním zatím na evropské úrovni prokázána není, varovný mechanismus se ale v Německu i tak aktivoval.

„Všichni víme, že očkování je naším hlavním prostředkem v boji s koronavirem. Všichni také víme, že očkování je založeno na základním principu, kterým je důvěra,“ vysvětlila německá kancléřka Angela Merkelová, proč se vláda po jednání se spolkovými zeměmi rozhodla řídit se doporučeními očkovací komise.

Ta ještě před několika měsíci stála za zcela opačným stanoviskem, podle něhož doporučovala vakcínu jen mladším 65 let. Tehdy podle ní totiž nebyl k dispozici dostatek dat o účinnosti u lidí nad 65 let. Některá německá média psala také, že je u seniorů pouze osmiprocentní. Takovou informaci AstraZeneca označila za „naprosto nepravdivou“, což později podpořily nové studie. Nedlouho poté Německo dalo zelenou očkování tímto preparátem, dokud se neobjevily první případy trombóz. V polovině března země dočasně přerušila vakcinaci s AstraZenekou, dokud EMA nevydala doporučující stanovisko.

Současný stav tak vnáší do vnímání této očkovací látky další zmatek. Premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který je předsedou vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Merkelové, v televizi NTV označil dění kolem vakcín od AstraZeneky za velkou nepříjemnost na cestě za imunizací populace. Prý mu mnoho obyvatel píše, že jsou ochotni podstoupit riziko očkování, protože mají větší strach z koronaviru. „A vedlejší účinky mají všechny vakcíny,“ uvedl. Podobně se vyjadřují i lékaři či svaz učitelů, protože k této vakcíně měli přístup též vyučující a vychovatelé ze školek.

Podle studie z německého Greifwaldu může vakcína ve velmi ojedinělých případech způsobit stav, v němž tělem vyprodukované protilátky detekují krevní destičky jako infekci a napadají je. Tělo pak opětovně reaguje nadměrnou produkcí krevních destiček, což způsobuje zhuštění krve. Je k tomu ale třeba několik vzácných predispozic, výskyt krevních sraženin v populaci jako takové zároveň tak mnohem vyšší než u očkovaných lidí.

EMA rovněž v současnosti vyšetřuje celkem 62 případů krevních sraženin, které se v různých zemích vyskytly po podání vakcíny proti covidu-19 od AstraZeneky, uvedla ve středu šéfka EMA Emer Cookeová.