V centru Budapešti vyroste nový nákladný památník. Připomene sté výročí Trianonu
Výročí mírové smlouvy
Nové
1
Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána plánuje ke stému výročí podpisu Trianonské smlouvy postavit v centru Budapešti památník v hodnotě pěti miliard forintů (asi 400 milionů korun) jako výraz maďarské vzájemnosti. Informovala o tom tisková agentura APA. Mírovou smlouvu ze 4. června 1920, která po první světové válce odebrala Maďarsku až dvě třetiny území, mnoho Maďarů dodnes považuje za národní tragédii a její výsledky odmítá.
Nákladný projekt nazvaný Památník národní jednoty má za cíl demonstrovat přeshraniční pospolitost maďarského národa. Na zdech sto metrů dlouhé rampy zabudované pod zem bude vyryto 12.500 názvů obcí uherského království k roku 1913. Památník má být hotov koncem května příštího roku.
„To, co se postaví, nebude pojednávat o ztrátě, nýbrž o sounáležitosti. O tom, co nás všechny spojuje, bez ohledu na to, co se stalo v uplynulých sto letech,“ uvedl Tamás Wachsler, ředitel programu stavebních úprav v okolí budovy maďarského parlamentu, v jehož bezprostřední blízkosti se památník bude nacházet.
Plán se po svém zveřejnění setkal i s kritickými reakcemi. Zatímco rampa odkazující na trianonské národní trauma má oficiálně ztělesňovat soudržnost, „ve skutečnosti symbolizuje sestoupení do hrobu“, uvedlo online vydání týdeníku hvg.hu kritického vůči Orbánově vládě.
Server také připomněl, že premiér Orbán místo revize maďarských hranic prosazuje myšlenku úzce spolupracujícího regionu střední Evropy. To však neodpovídá očekáváním části jeho voličů, kteří by si návrat k hranicím Uher před první světovou válkou přáli. I bez oficiálně vznášených revizionistických požadavků na Orbána podle serveru v sousedních zemí hledí s nedůvěrou. „Stoleté výročí (Trianonské smlouvy) pro něj přináší pouze rizika, prospěch z něj nebude mít žádný,“ dodal hvg.hu.
V roce 2010 byl 4. červen maďarským parlamentem prohlášen za „den národní soudržnosti“. V sousedních zemích, které Trianonskou smlouvou získaly části území historických Uher, vyvolal tento krok vlnu nevole a protestů, neboť za ním viděly revizionistické nároky Maďarska.
Trianonská mírová smlouva byla součástí pařížských mírových smluv, které formálně ukončily první světovou válku. Maďarsko jako součást tehdejší rakousko-uherské monarchie stálo na straně poražených. Podle ustanovení smlouvy bylo donuceno k rozsáhlým reparacím a k odstoupení dvou třetin území. Zhruba třetina etnických Maďarů se tak ocitla za hranicemi svého národního státu.
Podle odhadu maďarských úřadů žije dnes mimo Maďarsko asi pět milionů lidí hlásících se k maďarské národnosti. Nejvíce jich obývá západ a centrální část Rumunska, jih Slovenska a severosrbskou Vojvodinu. Oficiální údaje těchto států uvádějí v souhrnu asi 2,5 milionu osob.
