Poradce Babiše Svoboda by odvolal šéfa NATO. „Boj s terorismem se stal mezinárodním byznysem“

Poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) a bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda by odvolal generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga. Svoboda kritizoval Stoltenberga za odchod spojenců z Afghánistánu. Podle něj aparáty, které v Afghánistánu sloužily, neupozornily na to, jak je situace vážná a „nekřičely, že je potřeba to udělat úplně jinak.“

Reagoval tak v ČT v Otázkách Václava Moravce na to, zda nebylo chybou, že Česko ani další země nebyly jednotné, aby přesvědčily bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, že se smlouva s Tálibánem vymstí celé NATO. Podle Svobody však problém leží jinde. „Je to v tom, že NATO je nejenom politická organizace, ale v té organizaci je i mnoho úředníků, vojáků a stratégů, kteří jsou apolitičtí, a mě vážně vadí, že tito lidé nekřičeli, že je potřeba to udělat úplně jinak,“ řekl Svoboda.

Dále premiérův poradce kritizoval i generálního tajemníka NATO, nelíbil se mu ani jeho projev. „Já bych hned měnil generálního tajemníka po jeho projevu. My nepotřebujeme reformu v tom, abychom změnili způsob rozhodování, ale podle mě se ten boj proti terorismu stal mezinárodním byznysem. To, že se tady obchodovalo a prodávalo cokoliv komukoliv, musí jednoho dne skončit,“ prohlásil Svoboda. Na otázku, zda kdyby byl v pozici ministra zahraničí, by se snažil odvolat generálního tajemníka, odpověděl, že by „minimálně žádal vést o odvolání debatu“.

Podle Stoltenberga šla Severoatlantická aliance do Afghánistánu kvůli tomu, aby ochránila svého člena, Spojené státy, před teroristickými útoky, a toho dosáhla. Nešla tam kvůli tomu, aby chránila Afghánistán, řekl Stoltenberg na konci srpna španělskému deníku El País. Aliance podle něj během intervence udělala chyby, k rychlému postupu Tálibánu ale podle Stoltenberga přispěly chyby afghánského politického a vojenského vedení.

Mezinárodní operace byla podle šéfa NATO i přes chyby správná. Jednou z mnoha lekcí je podle něj ta, že použití vojenské síly je velmi obtížné rozhodnutí a není zřejmé, kdy pomůže a kdy ne. "Nečekali jsme, že se vše zhroutí během několika dní, po 20 letech velkých investic do afghánských vojenských sil, financování platů vojáků a vybavení. Myslím, že to byla otázka vedení. Poznal jsem statečné afghánské vojáky, kteří chtěli bránit svou zemi proti tálibům. Ale když tito vojáci nedostali plat, nedostali vybavení a munici, je logické, že nedostatek politického a vojenského vedení způsobil kolaps," řekl Stoltenberg.

"Šli jsme do Afghánistánu zabránit útokům proti USA a dalším spojencům a během 20 let jsem bránili tomu, aby byl Afghánistán útočištěm teroristických skupin, které mohly plánovat útoky vůči zemím NATO. A to je významný úspěch. Plán nebyl zůstat tam navždy," uvedl generální tajemník NATO.

Situace se přitom v Afghánistánu vyostřovala už od května. Tehdy se spojenecká vojska začala před avizovaným úplným odchodem ze země stahovat. „Bezpečnostní situace v Afghánistánu zůstává velkou výzvou a vyžaduje vyjednávání o uspořádání. NATO bude nadále podporovat Afghánistán, včetně financování, civilní přítomnosti a výcviku v zahraničí,“ napsal na konci července Stoltenberg na Twitteru.